V souvislosti
s rozhodnutím uveřejnit své písemnosti si prožívám určité dilema,
protože
v užívání sobě vlastních vyjadřovacích prostředků
se nepodřizuji příliš
obecně platným konvencím.
S literárními prostředky zacházím asi jako vítr s mraky na obloze,
a přesto
při svém počínání cítím právo na autentičnost a svobodu ve vlastním projevu.
Obávám se
však také reakcí z řad pragmatických kritiků,
kteří často
pohlížejí na svět přes nalajnovaný mustr svých exaktních pravidel.
A přesto
toužím po nezávislosti ve světě autonomních idejí, jež lze projevovat pomocí
slov. Jenomže slova jsou jen slova, kterým přikládáme, každý svým způsobem,
rozličné významy,
a většinou
nějak emočně podbarvené,
a pak jen
někdy, při oněch zvláštních příležitostech,
vytušíme
ten úžasný svět za zrcadlem.
Věřím, že
má spontánní otevřenost a upřímnost
může některé
čtenáře inspirovat k jejich vlastnímu hledání
ve světě
osobitých představ a autonomních idejí.
jura@minarcík.cz
|