<<<  předchozí   |   následující  >>>

Rozeznívá přediva vlastních strunek, které jsme v průběhu svého žití napnuli, přijali, emočně vyladili, naplnili obsahy… Paradoxně je komunikace převážně o našich vnitřních obrazech, a jako bychom zároveň čekali na pomlku toho druhého, abychom mohli sami vypovídat o svých myšlenkových pochodech. Každý jsme jinak košatý strom, a co se týče těch poletujících myšlenek, byla by to velká vzácnost, kdyby nás navštěvovaly tytéž myšlenky.

 

Přemítal jsem o našem psaní… Uvědomil jsem si, že tě mohu přivádět do rozpaků nebo se tě svým velice osobitým psaním nepříjemně dotýkat. Mám za sebou už takovou zkušenost, kdy jsem při svém psaní nastavil onu pomyslnou laťku velice vysoko či netradičním způsobem, a stalo se mi, že mi pak přátelé přestali odepisovat. Není to však o tom, že bychom si přestali mít co říct. Jen jsme zvolili jinou formu komunikace. Nezměnilo to však způsob mého psaní, stejně jako to nezměnilo moje vidění světa a jeho interpretaci, nezměnilo to moji povahu…

Tvůj poslední mail je velmi osobitý, upřímný a hledající, a také po slohové stránce srozumitelný a vnitřně rezonující. Popisuješ svoji asociaci se spolubydlící na pokoji. Nic tomu neschází, čistě jsi popsala komunikační disonanci, která vzchází z rozdílného pojímání věcí, dění či událostí u dvou jinak založených lidí. Existuje konveční způsob komunikace, při němž jde v podstatě o výměnu dat (objektivních informací - kdy, kde, co a jak), a mělo by platit, aby to bylo za splněných podmínek opakovatelné. V dnešní době však začínáme procházet změnami paradigmatu, tzv. vědecky objektivního pojímání světa, kdy jsme se začali pomalu odpoutávat od rigidních způsobů jednání a společenských pravidel a vydali jsme se nesmělými krůčky na cestu hledání a objevování transcendentních přesahů. Je to vlastně takový návrat ke kořenům, k tradicím a moudrosti předků. Tento nový způsob se odvíjí od jiných komunikačních modelů, jež jsou postavené především na sdíleni (prožívání) a intuici. Doposud však vládne způsob založený na vnímání a racionalitě (Descartes a Newton), viz objektivní informace. A úžasné je zjištění, že se tyto dva způsoby nevylučují,

 

- 11 -