<<<  předchozí   |   následující  >>>

naprogramovaný počítač ve svých integrovaných funkcích. Prožívání a myšlení je jako rub a líc téže mince a také jako spojené nádoby.

Myšlení je proces započatý nějakým vnitřním spouštěcím počitkem. Buďto se jedná o aktuální vjem, např. odraz slunečního paprsku od předmětu dopadající na sítnici našeho oka, nebo se jedná o vnitřní vybavenou (vyvolanou) vzpomínku navozující pocit. Vnímám to pak jako vnitřní emanaci elektrochemických impulsů (vzruchů), které přitom prožíváme jako libé, nelibé či relativně neutrálně. Po generace se učíme dávat prožitkům určitý tvar a jméno. Ilustračně je to vidět na procesu učení se abecedě a skládání písmen do slov s konkrétním významem. Pan učitel nám zprostředkuje vjem písmena, které si zapamatujeme s jeho akustickým ekvivalentem… Jakmile si osvojíme dostatečné množství písmenek společně se základy pravopisných pravidel, stáváme se připraveni k vlastnímu psanému vyjádření. Obdobně to funguje s osvojováním si a vytvářením slovní zásoby. A je známo, že emočně podbarvený vjem se v naší paměti fixuje snadněji. Napadá mne ještě pojetí mimointencionálního učení (učení se mimochodem bez účelného zaměření), projevujícího se více u malých dětí. A také teorie o vzniku psychických traumat a komplexů… Je toho spoustu, o čem bych mohl psát, ale chci se dostat k tvému axiomu, kdy se zmiňuješ, že je to určitě tím, že jsi žena.

Ženy za vjemy spatřují více intuitivní zážitek, muži naopak preferují spíše racionální proces či logiku při práci s informacemi. Napadlo mne to při způsobu tvé asociace slov chůze, pohyb a pokrok ve spojitosti s tvou ženskostí. Určitě by se mezi těmi slovy dala nalézt implicitní logika, jednalo by se však o ten mužský přístup. Ale já jsem si to nejprve uvědomil ve vlastních obrazech, jež ve mně vyvolaly proces animace spojený s libými pocity. Tyto příjemné pocity mne pak dál inspirovaly k potřebě revize tvého tvrzení, v němž apriorně vnímám jakousi submisivní stránku věci. Jako by ses měla stydět za to, že přemýšlíš jako žena. Nebo že mužský způsob pojímání věcí je kvalitativně lepší… Možná jsme žili v době, kdy byl mužský způsob po generace společensky preferován, ale věřím, že jsme se nyní ocitli na prahu nového období. Ne však kdy zvítězí cit nad rozumem, ale spíše kdy půjdou ruku v ruce v duchu revivalu prastarých či původních tradic,

 

- 42 -