<<<  předchozí   |   následující  >>>

Už jsi někdy, Danielo, vyzkoušela, když máš hezký pocit, zachovat jen ten pocit? Prostě je hezky, přestanu se starat o to proč. Je mi hezky a mohu naopak, až si to hezky užiji, přemýšlet, do čeho to krásno investuji. Když je člověku hezky, všechno je najednou hezčí. Je to vnitřní stav mysli, je to stav duše. Štěstí je stav duše. A člověk s tím může skutečně čarovat, může se nechat unášet ve vlnách onoho krásna, což jsou zase jen slova pro stav duše, která je otevřená, vnímavá, cítící, přijímající i vydávající. Je to o souznění, o stavu bytí, kde není chtějící já a egoistické představy, jež nás poutají. Je to jen ono, teď a tady, intenzivní krásno.

A do čeho to krásno investovat? Třeba jen do chůze, kdy jsem si vědom každého kroku, kdy jakoby hladím rodnou zemi. A nebo do krásného nápadu, do myšlenky, kterou proměním ve skutek. Vyčaruji úsměv, vytvořím slovo, napíši povídku, namaluji obraz, zachytím pomíjivost okamžiku, cestou nakoupím dobrůtky, uvařím večeři, posedím u čaje s přáteli… Radost z krásy lze vkládat do každého skutku, do procesu žití a čarokrásného utváření skutečnosti.

Své stavy dělím na pasivní a aktivní (akomodační a asimilační). Pasivně přizpůsobivé stavy, kdy prostě jsem a nemám potřebu klást nějaké otázky, kdy se vnitřně přizpůsobuji tomu, co je, a zase jsou to spojené nádoby, všechno souvisí se vším... A je dobře, že náš svět je primárně založený na krásnu, protože krásno je jsoucno. Je to květina, kamínek u cesty… Už jako dítě jsem objevil základní pravdu, že ať zvednu ze země jakýkoliv kámen, je v něm obsažena krása. Nosil jsem si domů spoustu přírodnin ze svých cest za poznáním. Po letech jsem se pak podivoval, co jsem si to všechno natahal do pokoje. Ale nakonec stačila chvíle rozjímání a znovu jsem spatřil onu krásu. Krása je o našem vnímání základní informace. Krása je jako ukazatel barometru naší nálady. Našeho ladění pro vnímání vibrací krásy. Stejně jako můžeme ladit rádio a hledat libou stanici, která dokáže svým obsahem rozeznívat naši duši.

Dnes mne to přivádí ke zkušenosti, že nechávám věci ležet tam, kde jsou. Proč odnášet krásu kamenů domů? Proč vlastnit. Je rozdíl mezi mít a být? Přesto si odnesu domů kamínek z lomu, který mi po létech připomene monumentální krásu odkrytého zemského nitra. Mám

 

- 50 -