Ketaminová zkušenost Stanislava Grofa 
(Z Dobrodružství sebeobjevování)

http://entheogeny.jinak.cz/meni.htm

Zážitek neživé hmoty a anorganických procesů

Tento pozoruhodný typ zážitku budu ilustrovat záznamem ze sezení a aplikací 150 miligramů Ketalaru (ketamin), což je anestetikum používané v chirurgii a veterinární medicíně. Zdá se, že po aplikaci této látky je prožitkové ztotožnění s neživou hmotou obzvláště časté.

Atmosféra byla temná, těžká a zlověstná. Připadala mi jedovatá a zhoubná v chemickém smyslu, ale také nebezpečná a plná zla v metafyzickém smyslu. Uvědomil jsem si, že se stávám ropou a naplňuji obrovské dutiny uvnitř země. Zaplavily mne ohromující vědomosti chemie, geologie, biologie, psychologie, mytologie, ekonomie a politiky.

Pochopil jsem, že ropa - ty ohromné zásoby mineralizovaného tuku biologického původu - unikla závaznému zákonu koloběhu smrti a znovuzrození, kterému je podřízen svět živé hmoty. Element smrti však nebyl zcela anulován, byl jenom pozdržen. Destruktivní plutonická síla smrti je v latentní formě zachována v ropě a skrytá v podsvětí čeká na svou příležitost jako monstrózní časovaná bomba.

Když jsem prožíval to, co jsem vnímal jako vědomí ropy, viděl jsem jasně, že smrtonosný charakter ropy se projevuje v zabíjení, motivovaném nenasytností a chamtivostí, touhou po astronomických sumách, které ropa přináší. Byl jsem svědkem politických intrik a ekonomických podvodů podněcovaných ropnými zisky. Nebylo těžké sledovat řetěz událostí až k budoucí světové válce o zmenšující se zdroje látky, která se stala životně důležitou pro existenci a prosperitu všech průmyslových zemí.

Začalo mi být zcela jasné, že pro budoucnost této planety je nezbytné přeorientovat ekonomiku na sluneční energii a další obnovitelné zdroje. Jednostranná politika fosilních paliv, která drancuje omezené zdroje a mění je v toxický odpad a nečistoty, je zcela zřejmě od základu špatná, zcela neslučitelná s cyklickým řádem kosmu. Využívání fosilních paliv bylo pochopitelné v historickém kontextu průmyslové revoluce, avšak poté, co lidé poznali, že takový vývoj ohrožuje život, se pokračování v tomto trendu jeví jako sebevražedné a zločinné počínání.

V dlouhé řadě odporných a nanejvýš nepříjemných zážitků jsem prošel stavy vědomí spojenými s chemickým průmyslem pro zpracování ropy. Použil jsem jména jednoho známého chemického kombinátu v Německu a označil tento zážitek jako vědomí IG Farben. Byl to nekonečný řetěz stavů mysli, kdy jsem měl vlastnosti anilinových barev, organických rozpouštědel, herbicidů a pesticidů i jedovatých plynů.

Vedle prožitků spojených s různými průmyslovými jedy jsem také prožil stavy vědomí různých forem života, které byly vystaveny působení ropných produktů. Stal jsem se každým Židem, který zahynul v nacistických plynových komorách, každým mravencem a švábem postříkaným sprejem, každou mouchou uvízlou v lepkavém mazu mucholapky, každou rostlinou umírající působením herbicidů. A za tím vším číhala budoucnost, která se vší pravděpodobností čeká život na této planetě - smrt způsobená průmyslovým znečištěním.

Byla to pro mě neuvěřitelná lekce. Z tohoto sezení jsem si odnesl hluboké ekologické uvědomění a jasnou představu o směru, kterým by se ekonomický a politický vývoj měl ubírat, pokud má být život na této planetě zachován.

Zážitky kosmického vědomí

Následující zážitek ze sezení, při kterém bylo podáno 150 mg Ketalaru (ketamin), v sobě spojuje prvky kosmického vědomí, ztotožnění s jinou osobou a archetypální nebeské říše či Nebe.

Pocítil jsem přítomnost mnoha svých přátel, se kterými mne pojily společné zájmy, systém hodnot a určitý životní směr nebo cíl. Neviděl jsem je, ale nějak mimosmyslově jsem je vnímal v jejich celistvosti. Procházeli jsme složitým procesem určování oblastí, ve kterých spolu souhlasíme a nesouhlasíme, a snažili jsme se eliminovat sporné body jejich neutralizací skoro jako alchymisté.

V určité chvíli se zdálo, že jsme všechno vyřešili a stali se téměř dokonale propojenou sítí, jedinou bytostí s jasným cílem a žádnými vnitřními rozpory. Pak se tento mechanismus proměnil v cosi, co jsem si pro sebe nazval "vesmírným korábem vědomí". Dali jsme se do pohybu, který v sobě obsahoval prvky vesmírného letu a byl zároveň vysoce abstraktním projevem evoluce vědomí.

V předchozích psychedelických sezeních jsem prožil a filosoficky akceptoval hinduistickou představu vesmíru jakožto "lila" neboli božské hry. V této kosmické hře na schovávanou je na jisté úrovni už všechno známo, všechno už se odehrálo. Jediným úkolem člověka je odkrýt závoj nevědomosti a vidět věci tak, jak jsou. To, co jsem zažíval, však bylo nyní velmi nové a vzrušující. Zdálo se, že skutečný vývoj je reálnou možností a že každý z nás v něm může hrát důležitou roli. Tento vývoj povede k dimenzím, kterých si v běžném životě nejsem vědom a které jsem neobjevil ani v předchozích změněných stavech vědomí.

Pohyb byl stále rychlejší a rychlejší, až se zdálo, že dosáhl něčeho, co se zdálo být absolutní hranicí, podobně jako rychlost světla je nejvyšší rychlostí v einsteinovském světě. Všichni jsme cítili, že je možné pokročit i za tuto hranici, ale že důsledek tohoto kroku je zcela nepředvídatelný a možná i nebezpečný. Celá naše skupina se vyznačovala vysoce dobrodružným duchem, a tak jsme se rozhodli pokračovat a utkat se s Neznámem.

Když byla hranice překročena, změnily se dimenze prožitku těžko popsatelným způsobem. Zdálo se, že místo pohybu v prostoru došlo k expanzi vědomí. Čas se zastavil a dostali jsme se do stavu, který jsem označil za vědomí jantaru. Vnějším projevem tohoto stavu, kdy čas je zmrazen, je skutečnost, že v jantaru zůstávají zachovány živé formy, jako jsou rostliny a hmyz, v nezměněném stavu po milióny let a jantar sám je mineralizovanou organickou látkou - pryskyřicí.

Podstoupili jsme proces očišťování, při němž byla eliminována každá známka organického života. Uvědomil jsem si, že stav vědomí, ve kterém se nacházím, je stav diamantu. Připadlo mi velmi důležité, že diamant je čistý uhlík, prvek, na němž je založen veškerý život a který vzniká v podmínkách extrémních tlaků a teplot. Zdálo se, že diamant obsahuje všechny informace o životě a přírodě v naprosto čisté a zhuštěné formě, jako nejdokonalejší počítač.

Všechny ostatní fyzikální vlastnosti diamantu jako by podtrhovaly jeho metafyzický význam - krásu, čirost, průhlednost, trvanlivost, neměnnost a schopnost proměnit bílé světlo na bohaté spektrum barev. Cítil jsem, že chápu, proč je tibetský budhismus nazývaný vadžrajána. Jediná možnost, jak popsat tento stav nejvyšší kosmické extáze, bylo označit ji za "diamantové vědomí". Zde se zdála být veškerá tvůrčí energie a inteligence vesmíru v podobě čistého vědomí mimo čas a prostor. Byla zcela abstraktní, a přece obsahovala všechny formy a tajemství stvoření.

Vznášel jsem se v té energii jako bezrozměrná částečka vědomí, zcela rozplynutá, přesto si však zachovávající určitý pocit identity. Uvědomil jsem si přítomnost přátel, kteří cestovali se mnou; neměli žádný tvar, ale přesto byli zřetelně přítomni. Všichni jsme cítili, že jsme docílili nejvyššího naplnění, dosáhli jsme pramene i konečného cíle, byli jsme tak blízko nebi, jak jen si lze představit.