HEROIN /////// konopípervitinÚVODkokain, těkavé látkyLSDextázespeciality, 
 
  Heroin (diacetylmorfin) 
účinky, dopady, rizika, prevence, popis techniky, foto 

  VZHLED  

  Heroin se společně s morfinem a kodeinem řadí do velké skupiny opiátů vyznačujících se analgetickými a psychotropními účinky. Výchozí surovinou pro další zpracování je opium, které se získává z naříznutých nezralých makovic (papaver somniferum) ve formě žlutozelené šťávy, která na vzduchu zasychá a houstne v hnědou hmotu. 
  Surové opium je lidem známo už po tisíciletí, kdy sloužilo jako lék, ale také jako omamná látka s velkou potencí rizika vzniku závislosti. Zajímavostí je, že na rozdíl od jiných přírodních drog nebylo opium používáno k nábožensko-rituálním účelům. 
Na počátku devatenáctého století byl z opia izolován morfin, v osmdesátých létech téhož století byl z morfinu chemicky syntetizován heroin, který byl na konci devatenáctého století uveden na trh jako lék především proti kašli. V polovině dvacátého století se podařilo chemicky vyrobit umělý morfin. 
V naší republice se od sedmdesátých let vyrábí podomácku směs derivátů kodeinu pod slangovým názvem braun (nahnědlá tekutina), s účinky srovnatelnými s heroinem. Rovněž českou specialitou se stal poměrně snadný způsob získávání kodeinu obsaženého v různých lécích. Samotný kodein se v lidském organizmu cca z jedné desetiny přeměňuje na morfin. 
 


 
    
 heroin čistý                        heroin špinavý                     heroin granulovaný 
    
 surové opium                      základní nádobíčko              heroin práškový 
  
 methadon - syntetický opiát účinky podobný morfinu a heroinu.
Pro své charakteristické vlastnosti (možnost perorálního užívání) je používán jako náhrada
pouličních, ilegálních opiátů v terapeutických, tzv. substitučních programech u osob,
kde jiné možnosti léčby již definitivně selhaly.
 
 

  ÚČINKY   
 
  "Zkusíš to?" klidně se mne zeptal. 
  Bezmyšlenkovitě, jako v hypnóze, jsem mu podal ruku. Vyhrnul mi rukáv, který hned nad loktem zatáhl páskem. 
  "Zapumpuj si pořádně," přikázal mi. 
  Poslechl jsem ho a cítil, jak se mne zmocňuje dříve nepoznané zvláštní vzrušení. Bylo to příjemné, podřídit se strachu a nechat se ovládnout jakoby cizí vůlí v očekávání neznámého zážitku. Tajemného dobrodružství, zvědavosti a vzrušení. Trochu to píchlo. "Povol!" uslyšel jsem. Pustil jsem kožený pásek a pocítil oheň v ruce. V dalším okamžiku se mým tělem zvedala vlna miliónů bodavých jehliček. Bušení v hlavě, suchý pach v nose a hořká pachuť v ústech. Kámoš mi podal zapálenou cigaretu. Přepadl mne úžasný pocit uvolnění a tepla hřejivě pulzujícího v každém svalu. Nejistě jsem se přenesl na pohovku, opřel se do rohu a naprosto uvolněně spočinul v klidu. Hlavou mi plynuly nádherně čisté a jasné představy. Vše mi připadalo nesmírně zajímavé a uchvacující. Vznášel jsem se vesmírem, toulal se vzpomínkami a v průzračných představách jsem si prožíval zdánlivě skutečné příběhy plné barev a tvarů. Uchvácen jsem takto pochopil, že tento život zato stojí. 
  Po nějaké hodině jsme se rozloučili a plavným pohybem, jako ve snu, jsem došel do svého pokoje. Měl jsem pocit, že jsem celou noc neusnul, a přitom mi uplynula v klidu a pohodě. Ještě následujícího dne jsem byl v jiném světě. Sledoval jsem televizní pořady, rozmlouval s lidmi, připravoval si jídlo a všechno to bylo něco docela nového. Další den jsem šel navštívit kamaráda s jasným úmyslem - požádat o medicínu - potom, co se mi svět vrátil zpět do šedivé barevnosti obyčejných dnů. Kámoš mi s mírným úšklebkem prozradil tajemství přípravy všeléku a místo jeho běžného výskytu. Od toho okamžiku jsem se denně bez přerušení klaněl novému prostředku k nalezení smyslu života i jeho totální ztráty. Po dobu jednoho a půl roku, než jsem se dostal poprvé v životě na čtrnáct dní na pozorování do psychiatrické léčebny, abych potom další roky mohl pokračovat ve vlastním sebeničení. Vytvořil jsem nesmírně silnou bestii o mnoha tvářích, které jsem začal sloužit v úplné a slepé závislosti. 
(Čtvrtý rozměr závislosti, 81. den)

  DOJEZD A DOPADY  
 
  Za první rok jsem se hodně změnil, ale byl jsem tak dokonalý, že se nikomu nepodařilo odhalit mou závislost na droze. Nevěděli o tom v zaměstnání ani mojí spolubydlící, naopak se mi dařilo žít naplno a byl jsem plný vitality, kdy se mi zachtělo. Stačilo si vzít dávku připraveného všeléku, který byl k dostání na mnoha místech po celém městě. Potom se začaly objevovat první potíže. Zhubl jsem téměř o dvacet kilogramů, ale to se dalo přičítat žaludečním vředům, které se začaly projevovat. Stále častěji jsem byl na pracovní neschopence. Kupily se rozličné problémy. Chodil jsem špinavý, přestal jsem o sebe dbát a potom, co mne doktorka poslala na pozorování do blázince, kde jsem se mezi toxikomany naučil mnohému, co jsem vůbec netušil, šlo to se mnou rychle z kopce. V práci prasklo, že beru drogy. Nakonec mi bylo všechno jedno a s ničím jsem se už netajil. Vystřídal jsem všechny ubytovny, až jsem skončil na nejhorším baráku, který měla fabrika k dispozici. Na doporučení závodního lékaře jsem několikrát změnil pracovní zařazení, protože mi práce dělala zdravotní problémy. Do práce jsem přesto téměř nechodil, buď jsem byl na neschopence, nebo jsem měl neomluvenou absenci. Jednoho dne došlo k nejhoršímu. Vyhodili mě z práce a posléze i z ubytovny. Ocitl jsem se skutečně na ulici, bez prostředků a pomoci. Po pěti letech prožitých v hlavním městě jsem odcestoval bez toho, že bych věděl, co bude dál. 
  (Čtvrtý rozměr závislosti, 81. den)

  RIZIKA  
   
  Absťák 
  ... hlavou se mi volně honily vtíravé myšlenky a zmatené obrazy, které útočily na mou obnaženou mysl jako dotěrný hmyz na čerstvou krvavou ránu. Bolelo mě celé tělo. Svaly, klouby a kosti uvnitř jako by byly plné žíravého hnisu. Odpoledne i první noc jsem prospal, ale další dny jsem nemohl usnout. Má nervová soustava sršela jiskrami neustávajících výbojů jako pomatená. Chvíli mně byla zima a chvíli jsem se potil, bolela mě hlava a oči, které pálily a plnily se zasychajícím řezavým slizem. Zvracel jsem vše, co jsem snědl, přestože jsem měl hlad. V ústech jsem cítil neustále sucho a musel jsem pít, a protože jsem neměl přirozenou potřebu močit, obával jsem se, že nasaji jako houba a pokryji se zelenou semišovou plísní. 
  Jaké jsem po pár dalších dnech prožíval uvolnění, když jsem si večer mohl lehnout a usnout na několik hodin klidným spánkem, který pro mě znamenal zapomnění a vysvobození! Občasné bolesti jsem snášel s pokorou a důvěrou v ozdravující proces. Věděl jsem, že bolest je jedním z průvodních ukazatelů na začátku cesty, kterou jsem dobrovolně nastoupil. Jako když se člověk podřídí složitému chirurgickému zákroku, kdy potom jizva po nějakou dobu bolí, když se zaceluje a hojí často i dlouho potom. Několik let jsem intenzívně pracoval na sebezničujícím díle a je mi teď jasné, že rychlá cesta zpět se neobejde bez bolesti a sebezapření. 
 
(Čtvrtý rozměr závislosti, 137. den)

  PREVENCE (jiné alternativy) 

  Vycházím-li z předpokladu, že droga (chemická látka) vpravena do mého organizmu ovlivňuje nějakým způsobem jeho reakce, můžu z toho vyvozovat, že se v mém organizmu přirozeně vyskytují receptory, na něž se je schopna tato látka vázat a ovlivňovat (katalyzovat) mimo jiné moje vnímání a prožívání. Vycházím rovněž ze svých osobních zkušeností s drogami, a i zde opět připomínám, že dnes už žádné tzv. nelegální drogy neberu. 
    


  Popis techniky