KOCOVINA 
Venku se bouří a vítr kvílí 
na stůl si vylezly i myšky bílý 
tak léčíš v pivu svojí kocovinu 
a všem kolem za to dáváš vinu 
říkáš, jak je krutej ten svět zdejší 
No tak se napij, ať seš povolnější 
  
Nikdo nás tu vlastně vůbec nezná 
přesto za chvíli máš plný seznam 
bláznů, co touží tě následovat 
do první řady, kde se nedá schovat
tak sedíme spolu v putyce zdejší 
Jen se napij, ať seš povolnější 
  
Nosím tě s sebou jako obrázek 
navíc pár nevyslovených otázek 
a netrpělivě postávám poblíž 
zatímco ty se potichu modlíš 
Chléb náš dej nám dnes vezdejší... 
Tak už se napij, ať seš povolnější
Dál věříš tomu, že život tvůj prý je 
tak rozeklaný, jak jazyk zmije 
a z břehu na břeh se táhne dlouhý most
chtěl bych zkrátit tu strašnou vzdálenost 
dlouhou, jak dlouho tě nikdo nekonejší 
Rychle se napij, ať seš povolnější
  
Tys mlčela a slova se ti pletla 
jak velká voda všechno jsi smetla 
a teď tu stojíš na utrženým molu 
jen prsa ti dmou nahoru a dolů 
přesto jsi stále nesmělejší 
Napij se přece, ať seš povolnější 
  
Vtom se ti z očí ozval ten svůdný tón
a v srdci rozezněl se spící zvon 
a duní a ňadra tvá mocně dmou 
snažím se proniknout tou hustou tmou
však to je už jen pro ty otrlejší 
Radši už nepij, ať nejseš povolnější