Toulám
se rád, když zvony vyzvání
komu to asi hrana zvoní
chudý či bohatý, bez rozdílu vyznání
čert nikdy nespí, co bude zítra
a co bylo vloni
Zas vyšlo slunce, cesta už mizí
dávno jsem zapomněl, kdo na mě
čeká
co bylo včera, dnes je mi cizí
a s davem poutníků stojím
tam někde v dálce je Mekka
Přestalo pršet, pak vyšla duha
a pořád ještě nejsme u cíle
bolí mě nohy a jde se mi ztuha
svět se mění ve vyschlou pastvinu
a konec je vzdálen na míle
Ty míle nám nikdo nezměří
konečně, blížíme se k oáze
když v tom zas Míla láteří
že týden nejedl a taky málo spal
a zase medituje o váze |
Známe se už dlouho, já a doktor
Míla
co pořád říká: Tak a dál nepůjdu
na to se vždy zjeví pouštní víla
snad aby zatančila, snad aby
zas Míla uvěřil krásnému přeludu
Poté pochopil jsem náhle pouštní
zákon
až ani my tu nebudem
pak nikdo nikdy neuvidí, jak on
dnes ještě jenom přelud
nebude zítra přeludem
Však napad mě nápad, jak neztratit
síly
dřív než nás všechny spolkne zem
usnout i s přeludem vedle Míly
a ráno se probudit se slovy
Čert to vem
|
