SLADKOSLANÁ TOUHA  
Rychle uvadá a vůbec nevzkvétá 
touha jak vrána co z rána odlétá 
pryč společně s nocí temnou 
kdy zhoubná  vášeň 
byla včera ještě se mnou 

Stojím tu dlouho a čekám 
odkud se vrátí. Odlétla, tam, někam
kde hledat mám, nemám zdání 
ač z čeledi bezkřídlých, však 
musím za ní a bez váhání 

Stojím tu dlouho a tuším 
tak jako ozvěna dolehne k mým uším
zbytečná jsou slova nebo ptaní 
a vinen nebo nevinný 
musím za ní, bez váhání

Neznámo kam, přesto musím jít dál 
za hladovou vůní co spolkla otesánka a plný sál
se změnil, jak želva když písek rozvíří 
po nekonečném 
třicetiletém  spánku v krunýři 

City jsou jak jarní tání 
odtečou jako prosba a roztají jako přání
a zůstane po nich jen ta zvláštní 
a sladkoslaná 
pachuť prázdných vášní