TROJJEDINNÝ SVĚT 
Cigareta hoří, cimra prázdnotou zeje 
okno je dokořán a přesto se dusím 
žal se mi dvoří, postel se směje 
smutno mi je, říct ti to musím 

Zavírám oči a pořád tě vidím 
chtěl bych se milovat, i když leje 
zkouším se odhalit, přitom se stydím 
jen černoch myslí, že to smeje 

V tom slyším vzdechy, jakoby z ulice
pomalu střízlivíš, zavřená ústa sají 
nesmím se probrat z té tvojí opice 
prázdné oči tě zrazují, ruce se ptají

Na všechny kolem, jenom ne na nás 
té tmy se bojí i čas, tak běží pozpátku 
ozvěna předbíhá volání i můj hlas 
když zápasí s vichřicí slábnoucí do vánku

To bylo včera, kdy kaviár jsme jedli 
a v kašnách na náměstích šampaňské teklo
a nebe na dotek, aniž jsme se zvedli 
teď jsme však na zemi a začíná peklo