Asi
moc dlouho jsem plánoval
to naše setkání
těšil se a nikam nevolal
dokonce zrušil i své pokání
do kalendáře jsem si psal
den za dnem odškrtával
a pak jsem proti tobě stál
a v hlavě jsem měl nával
Ta chodba byla široká dost
i pro víc lidí
jenže tam byla má žárlivost
co za mnou slídí
a pronásleduje mě stále a znova
a dělá mi vrásky
když očima opékám tě do bronzova
na svém rožni lásky |
Tvé tělo tak strašně hicovalo
a my spěli k září
v té chvíli mě zamrazilo
nastal škrt v kalendáři
kde zůstal jen zápis, mající
příchuť potu a smělej
pohled tvé touhy, řvající
Chci to, tak už dělej
|
