DO ASIE ZA DROGAMI
Reflex, 20. 9. 2001
autor: Ivan Březina (QUO)

Návod, jak se na cestách pořádně "utrhnout z řetězu" a vyzkošet zakázané ovoce? Právě naopak! V následujících řádcích chceme varovat před lákavými, ale nebezpečnými nástrahami, s nimiž se během putování po asiských zemích určitě setkáte.

Nejrůznější přírodní drogy jsou odjakživa přirozenou součástí tradičních asijských kultur. Až do nedávné doby bylo jejich užívání v některých státech legální. I když si mnoho mladých cestovatelů myslí opak, dnes už to není pravda. Většinou je trestné nejenom pašování či prodej, ale už samotné držení drogy pro osobní potřebu. A tresty jsou mnohem vyšší než u nás. V Malajsii riskujete trest smrti, v ostatních asijských zemích "jen" mnohaleté vězení či vysokou pokutu. Podle mezinárodního práva přitom spadáte do právní kompetence dané země, takže nebudete souzeni podle našich, ale podle tamních zákonů. Česká ambasáda má jen velmi omezené možnosti, jak vám pomoci, a trest si budete muset odpykat v cizině.

GANDŽA, ČARAS, BHANG
Nejkvalitnější konopí se pěstuje v podhorských vesničkách indického státu Himáčalpradéš. Sušené listy se tu prodávají pod názvem gandža, hašiši se říká čaras. Domorodci obojí kouří z hliněných nebo kamenných dýmek, zvaných čilam. Na některých hinduistických slavnostech mimo velká města můžete okusit rituální opojný nápoj bhang, což je šťáva vymačkaná z čerstvých rostlin konopí. Bhang, který se často míchá s mléčným koktejlem lassí či s ovocným džusem, mívá na nepřivyklé Evropany zničující účinek. Než v roce 1961 Indie podepsala ženevskou konvenci, která zavazuje všechny signatáře zastavit prodej a požívání drog, byl zde čaras i gandža volně v prodeji. Pozůstatkem je několik státem trpěných obchodů ve Váránasí, Purí či Džajsalméru, formálně ale můžete být za nákup potrestáni až ročním vězením. I když indičtí svatí muži čaras a gandžu v rámci náboženských obřadů dodnes kouří a policie jim to toleruje, na cizince je přísná. Hlídky občas zastavují a pro hledávají turistické autobusy vracející se z horských oblastí, kde se pěstuje konopí. Zaměřují se především na bývalá centra hippies: Manali, Puškár, Dharamsálu, pláže v Kérale a Goi. O tom, že to úřady myslí vážně, svědčí fakt, že v Indii je kvůli drogám vězněno několik desítek cizinců, z nichž většinu tvoří mladí západní cestovatelé. Občas se vyskytne provokace - člověk, s nímž se náhodně seznámíte na ulici nebo v restauraci, vám nabídne drogu, aby vás pak jeho známí policisté obratem zatkli a vymáhali úplatek za propuštění. Většinou to znamená odevzdat všechny peníze, které máte, případně si nechat poslat z domova desetitisícové "výkupné".

POZOR NA HOUBY
Další v Asii poměrně rozšířenou drogou jsou různé druhy hub lysohlávek nabízené pod názvem "magic mushrooms". Na jídelníčku některých restaurací je můžete objevit decentně ukryté v podobě houbové omelety ("special mushroom omelet", "magic omelet" a další). Alkaloid psilocybin, obsažený v houbičkách, je halucinogen, jehož účinky jsou srovnatelné s LSD. Záludností houbiček je ale to, že dávku nelze předem odhadnout. Nečekaně silné duševní zážitky, které díky nim člověk získá, navíc nejsou bez rizika. Houbičky vám mohou pomoci prohlédnout, kvůli nim však můžete ve svém podvědomí bez varování objevit něco, na co nejste připraveni a co dokáže rozvrátit vaši psychiku. Pokud v sobě nosíte příliš mnoho negativních zážitků, lze se i po jediném požití většího množství houbiček re gulérně zbláznit. Třetí tradiční asijskou přírodní dro gou je surové opium, s nímž se na rozdíl od konopných drog i houbiček setkáte jen v relativně malé oblasti hor tzv. Zlatého trojúhelníku na hranicích Barmy, Thajska a Laosu. Domorodci je kouří pomocí zvláštních opiových lampiček. Jeden experiment sice nevyvolá návyk, jsou ale popsány případy, kdy se neopatrní cestovatelé několika dýmkami opia předávkovali a zemřeli na otravu.
 

CESTOVATELSKÉ MINIMUM
* Pokud se i přes výše popsaná rizika rozhodnete experimentovat, je možné tak učinit snad jen v uzamčeném hotelovém pokoji daleko od zvědavých očí a pod dohledem někoho, kdo vás v případě nutnosti fyzicky zvládne.

* Protože drogy umocňují všechny vstupní psychické stavy, je velmi důležitá vaše momentální nálada předurčující výsledný zážitek - ten, kdo chce zkoušet houbičky nebo čaras ve stavu psychické nepohody, si koleduje o průšvih.

* Drogy jsou ve většině asijských zemí mnohem levnější a kvalitnější než v Evropě. Pokud by vás ale napadlo přivézt si je domů jako výhodný pro dejní artikl či suvenýr, zase na to rychle zapomeňte. Většina asijských letišť je totiž vybavena speciálně cvičenými psy, a pokud vás zde chytí, na rozdíl od vesnických policajtů to žádný úplatek nespraví. Případ Emila Novotného, českého turisty, který dostal za pašování heroinu v Thajsku padesátiletý trest vězení, je snad dostatečně známý a výmluvný.

ANKETA - CO SI MYSLÍTE O DROGOVÉ TURISTICE?
 
IVAN DOUDA vedoucí střediska DROP IN
Drogová turistika stejně jako cestování za jakoukoli jinou vášní je důsledkem prohibice a nízkého stupně tolerance v dané zemi. V našem středisku se často setkáváme s klienty, kteří za drogami pravidelně cestují, a dokonce je dovážejí za účelem prodeje. Každý takový turista by si měl uvědomit rizika svého počínání. Stává se, že se lidé nechají strhnout euforickou atmosférou třeba v Amsterodamu a neuvědomí si, že na hranicích pak mohou mít s vývozem i nepatrného "suvenýrového" množství drogy velké problémy.

LENKA KUČEROVÁ novinářka
Myslím, že drogy by se měly užívat výhradně v prostředí, odkud pocházejí. Pro umocnění prožitku místní atmosféry, pro hlubší poznání vnitřního já, jako součást nejrůznějších rituálů. Takto s nimi odjakživa zacházejí přírodní národy. Nejsem proti konzumaci drog, ale pouze za předpokladu, že o jejich působení mám dostatek informací, že vím, do čeho jdu. Zásadně však odmítám chemické drogy, zejména jejich zneužívání narkomafií.