Čichači se množí
Magazín Práva (6. 10. 2001)
autorka: Olga Franzlová

Devatenáctiletá dívka čekala miminko. Partner byl na vojně a jí se stýskalo. Dobrá kamarádka jí poradila: Čichni si toluenu, bude ti senza! Nastávající maminka si nalila toluen na plyšového medvídka a na hlavu si natáhla igelitovou tašku. Kamarádka měla pravdu - pak už se jí opravdu nestýskalo. Začichala si poprvé a naposledy.

"Případy úmrtí již při prvním pokusu o tento způsob fetování nejsou výjimkou. Mezi euforií, kterou si osoba chce navodit, a intoxikací je rozdíl jen několika vdechů navíc," varuje policejní expert Miroslav Borník. "Organická rozpouštědla mohou být z mnoha důvodů velmi nebezpečná. Jestliže dítě nebo mladistvý upadne do bezvědomí a zůstane v atmosféře prosycené jejich parami, hrozí smrtelná otrava," dodává pražský psychiatr MUDr. Karel Nešpor, CSc. "Jen ze čtyř okresů severní Moravy máme za loňský rok hlášena čtyři úmrtí po intoxikaci toluenem," upozorňuje Mgr. Ivona Šebestová z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Na následky užívání všech ostatních drog zemřeli ve stejném období na severní Moravě "jen" tři lidé. Už z této statistiky je zřejmé, nakolik je čichačství rizikové. "Letos jsme už zaznamenali jedno úmrtí," podotýká tiskový mluvčí ostravské policie Milan Klézl. "Revírník Českých lesů našel v lednu v Bělském lese osmnáctiletého mladíka. Ležel na břiše, hlavu zastrčenou do igelitové tašky, kterou si u krku zavázal šňůrou. V tašce měl hadr namočený v toluenu."

Čichá se kdeco
Vdechování výparů omamných látek - sniffing - má své kořeny už v 18. století, kdy bylo módní inhalovat éter i nebezpečný chloroform. Mezi mládeží se však tento zvyk masověji rozšířil až v posledních desetiletích. Čichají se nejen rozpouštědla a různá lepidla, ale i benzín, aceton, iron, lak na nehty, plyn do zapalovačů a podobně. Zákeřná je snadná dostupnost těchto látek. Za padesátikorunu věnovanou na koupi plechovky toluenu se uvede do euforie celá parta. Je to celosvětový problém. Odhaduje se, že v Guatemale až devět z deseti pouličních výrostků je závislých na fetování ředidel a lepidel.

Atrofie mozku
Účinky vdechování těkavých látek se z velké části podobají stavu opilosti. Obdobně jako u alkoholu každý reaguje jinak: někdo má pocity euforie, jiný se stane agresívním, má veselou náladu či zvýšenou sexuální touhu. Podle britských průzkumů mají feťáci těkavých látek nejrůznější halucinace. "Cítil jsem, jak se mi do nohou zapichují nože... dlouhý, mastný, slizký červ se mi snažil vylézt z úst," popisuje jeden z čichačů. Sniffing těžce poškozuje čichačovo zdraví. Postihuje nejen játra a ledviny, dýchací ústrojí a srdce. "Například toluen se přes plíce dostává s krví do mozku, kde rozpouští tuk mozkových buněk. Ty pak odumírají," vysvětluje Borník. Pod vlivem čichání těkavých látek se již odehrála nejedna tragédie. Jen o vlásek například vyvázl chlapec z Olomouce, kterého učil čichat toluen v olomouckém parku Na Hradbách devatenáctiletý voják. Chlapec si pak začichal jednou o samotě - a skončil na jednotce intenzívní péče. V Olešnici na Náchodsku nalezla po dlouhém hledání maminka svého patnáctiletého syna zavřeného v plechovém sudu na půdě. Spolu s chlapcem byla v sudu i plechovka toluenu..."Toluen v mnoha případech činí člověka agresívním," varuje Borník. Dva čichači se poprali a třináctiletý chlapec na následky škrcení zemřel, jiný čichač zase brutálně zavraždil svou matku, která mu vyhodila plechovku toluenu z okna a odmítla mu dát klíče, aby si ji přinesl zpět.

Děti učí děti
S těkavými látkami se začíná velmi brzo. Letos v srpnu přistihla policejní hlídka v Brně devítiletého chlapce, jak s dvanáctiletým a osmnáctiletým kamarádem čichá toluen. "My máme jen v letošním roce už dva případy na základních školách," říká vedoucí ostravského toxi týmu nadporučík Petr Lulek. "Kluci z 6. a 7. třídy vodili po škole do lesíka spolužáky a nabízeli jim toluen a lepidla. Jak jsme na to přišli? Některé děti se pochlubily, navíc se začaly objevovat typické otlačeniny od igelitu, obdobné těm po sundání domácího inhalátoru." Škola zde sehrála velmi pozitivní roli. "Na každé ostravské škole pracuje protidrogový koordinátor, učitelé jsou v tomto směru školeni. Učíme je znát příznaky užívání jednotlivých drog, kam to hlásit," říká Lulek. "Měli jsme před pár lety případ, kdy jedenáctiletá dívka učila čichat chlapce staré 15-16 let. Její otec od rána pil, děti se potloukaly po ulicích. Dívka začala krádežemi už ve školce, pak zorganizovala partu, která okrádala menší děti," vzpomíná Lulek.

Náhradní řešení
Obě ostravské školy, odkud jsou hlášeny poslední případy sniffingu, jsou v místě typického sídliště. "Jeden panelák na druhém, kdysi byla jejich výstavba financována šachtami, ty se jedna po druhé zavírají, lidé přicházejí o práci," říká Lulek. Podle něj se ale nemusí jednat jen o děti nezaměstnaných nebo rozvedených rodičů. "Jde zkrátka o rodiny, kde dítě nemůže svůj vnitřní problém probrat s rodiči, které to z různých důvodů nezajímá. Máme mezi toxikomany děti soudců, státních zástupců, lékařů, nezaměstnaných, běžných povolání, podnikatelské děti." Chybí komunikace mezi dětmi a rodiči. "Děti pak najdou náhradní řešení v partě, většinou se najde nějaký dobrák, který řekne, nedělej fóry a dej si . Za našeho dětství to byl jabčák nebo cigareta, dnes je to toluen nebo perník (pervitin) ." Původním povoláním učitel Lulek se rozhorlí: "Jakou mají ty děti náplň volného času? Kroužky se platí, sport funguje prakticky jen na vrcholové úrovni, rodiče na to mnohdy nemají peníze, tak děti vypustí do sídliště a ulice si je už zpracuje." Ředitel jedné z prostějovských škol zahlédl o přestávce, jak ze sklepního okénka vykukují nohy dvou hochů, kteří tam čichali toluen. "Každý jsme dali pětikačku," přiznal jeden z nich. Oba jeho rodiče jsou lékaři. Na Frýdecku-Místecku dokonce zaznamenali případ žáčka třetí třídy, který při vyučování fetoval z kapesníku navlhčeného v rozpouštědle.

Anonymita
Obdobně jako u ostatních drog ani čichači se svými kousky nechlubí a přichází se na ně mnohdy až ve chvíli, kdy děcko jede s houkající sirénou do nemocnice. Čichači bývají navíc velmi uzavřenou společností. Zatímco například kuřáci marihuany mají potřebu se sdružovat a prožívat své chvíle slasti v partě, pravý čichač, který spotřebuje po půl roce už například pětadvacet tubiček lepidla denně, je nejraději sám. Tím se riziko neštěstí samozřejmě zvyšuje. "Skini se rozhodli vyčistit Bělský les od feťáků, jeden z nich podtrhl prchajícímu čichači nohy a začal ho bodat nožem," vzpomíná Lulek. Feťák se uhýbal tak šikovně, že dostal bodné rány jen do nohou. "Doplazil se na náměstí k policii. Takto jsme se o tom dozvěděli. Měl ale namále - jak byl zfetovaný, nešlo mu zastavit krvácení." Z celkového počtu registrovaných uživatelů těkavých látek tvořily loni podle statistiky hygienických stanic okresy severní Moravy celkem 44,2 procenta s celkovým počtem 71 registrovaných čichačů, což je samozřejmě vrcholek ledovce. Podle Lulka to však není jen tím, že by severní Moravané čichali o tolik více než zbytek republiky. "Přijela k nám na stáž dívka z Vsetínska, která tvrdila, že u nich problém s drogami není, do té doby tam totiž zaznamenali jen dva případy kouření marihuany," říká. "Pak během jediného roku, po který stážistka vyjížděla do terénu, zaznamenali na Vsetínsku 56 případů pervitinu. Nás je v toxi týmu 14. Když jsem to dělal sám, měl jsem 12 případů ročně. Nyní jich máme okolo 160. Jsem si jist, že kdyby nás bylo dvakrát tolik, zaznamenáme dvakrát tolik případů."

* * *
Pozdní známky
Nezájem, lenivost, horší prospěch, záškoláctví.
Poruchy paměti, krvetvorby, ohrožení srdce, dýchání.
Vyrážka kolem úst a nosu.
Zhoršená koordinace pohybu (dítě nedokáže jít po rovné linii).

* * *
Varovné známky
Z dechu i oděvu je silně cítit pach po chemikáliích.
Zarudlé oči, nepřítomný pohled.
Nezřetelná výslovnost, nesmyslný smích.
Rozjařenost přechází ve spánek.