ARGUMENTY aneb NE DROGOVÉ LIBERALIZAČNÍ LOBBY V ČR

ZDROJ:

JUDr. Jiří KOMOROUS - časopis Policista

PUBLIKOVÁNO:

19.12.2000

Celá 90.léta a zejména v posledním období se neustále silně a aktivně projevuje v České republice skupina "odborníků" na drogovou problematiku, která se snaží různými způsoby, zejména pak prostřednictvím médií prohloubit některé velice nebezpečné liberalizační tendence v dané oblasti řešení drogového problému v ČR.

Národní protidrogová centrála se domnívá, že tyto velice nebezpečné tendence mají zcela pragmatické a finanční pozadí, a protože řada argumentů liberalizační lobby (dále LL) by v případě uskutečnění měla pro ČR katastrofické důsledky (přiče
mž lze velice snadno ověřit jejich pravdivost či funkčnost na základě zahraničních zkušeností), zpracovala NPDC pro odbornou veřejnost, zejména pak pro protidrogové koordinátory v ČR, stručný výtah z posledních západoevropských, amerických ale i českých studií jako soubor argumentů a odpovědí na nejčastější teze LL.

ÚVOD
Výbor OSN pro mezinárodní kontrolu drog INCB 1998

KULTURA TOLERUJÍCÍ REKREAČNÍ UŽÍVÁNÍ DROG PODKOPÁVÁ ÚSILÍ PREVENCE
Výbor vyjadřuje realistický názor, že všechny formy experimentování s drogami, jejich užívání a zneužívání nebudou nikdy zcela vymýceny. To by však neměl být důvod k tomu, abychom se vzdali konečného cíle preventivních snah, totiž společnosti bez drog.

Mají-li národní vlády zájem o úspěšné zabránění dalšího šíření zneužíván
í omamných látek na národní i mezinárodní úrovni, musejí být připraveny postavit se proti těm, kdo udávají tón a aktivně vytvářejí "přátelsky nakloněné" prostředí vůči drogám. (Výroční zpráva Výboru pro mezinárodní kontrolu drog, vydaná 24.2.1998)

Ve zprá
vě v r. 1999 se soustřeďuje na otázku snížení poptávky a otázku prevence. Výbor konstatuje, že nejvíce znepokojivým vývojem v této souvislosti je kultura "přátelského přístupu" k drogám, jež očividně nabývá na významu.

Výbor INCB je velmi znepokojen tím,
že ti, kdo podporují legalizaci jiného než lékařského užívání drog, nabývají na síle a ovlivňují politické činitele. Úsilí redukovat zneužívání drog na světě bude méně účinné, jestliže programy směřující ke snížení poptávky budou podkopávány zastánci legalizace drog. INCB ve své zprávě vyzývá všechny vlády, aby přísně dodržovaly mezinárodní smlouvy o drogách, na nichž se dohodly.
HAMID GHODSE, prezident INCB

KOMENTÁŘ NPDC:
Neexistuje autoritativnější a vrcholovější mezinárodní orgán světového společenství v problematice OPL.
Nechť si čtenář laskavě porovná vyhlášení tohoto nadnárodního světového orgánu a obecnou mediální praxi v ČR včetně veřejně proklamovaných tezí některých velmi známých reprezentantů LL v ČR o možnosti experimentování s drogami, o krimi
nalizaci resp. nutnosti dekriminalizace, o "normálnosti" drog ve společnosti, požadavcích na legalizaci marihuany, projektech na otevírání tzv. "šleháren" a další a další.

Jsem přesvědčen, že pokud kompetentní orgány ČR v širokém konsenzu a při zachování
vyváženého přístupu represe a prevence nestanoví základní strategický cíl protidrogové politiky státu ve smyslu výzvy INCB, a to "společnosti bez drog", kterému se podřídí veškeré aktivity, programy a strategie, tak se nadále budeme pohybovat v bludném kruhu bojů různých lobbistických skupin a situace se bude jen zhoršovat.

ARGUMENTY
I. LL: Represe nic neřeší. Jako jednoznačný příklad negativního příkladu jsou USA.
(Nejčastější argument LL v ČR podporovaný mediálně a navíc např. rockovými koncerty - pod st
ejným logem zaměřenými na ovlivňování mladší a nejmladší generace.)

SKUTEČNOST:
Silné protidrogové represi (vynucování dodržování zákonů) ve Spojených státech je úměrné snižování kriminality, užívání drog a úrovni snižování drogové závislosti. Vliv tvrdší
ch protidrogových sankcí byl zastíněn převládajícím mýtem, že americká drogové represe se stala příliš "trestající" nebo je neúspěšným přístupem, který by měl být nahrazen strategií veřejného zdravotnictví pomocí přesměrování represivních zdrojů na léčebné programy.

Tento mýtus byl připraven a propagován mnohamilionovou prodrogovou legalizační lobby, volnomyšlenkáři a zmýlenými akademickými výzkumníky ve veřejných médiích. Historická zkušenost nás varuje, že oslabení drogové represe vede k zvýšeným sociáln
ím nákladům a problémům.

Základní předpoklad, že USA použily více trestající politiku vůči drogám, je nepřesný a založený na chybných hlediscích. Když "tvrdost" je zde definována z množství zatčení a uvěznění, aby odrážela poměr zadržených ke skutečně uvězněným, zjistíme, že období tolerance vůči drogám bylo v rozmezí 1960 až 1980 (USA).

V tomto období drogové tolerance a slabých trestních sankcí dramaticky narostla kriminalita a násilnosti se rozšířily po USA.

Poměr uvězněných za drogové delikty sice k
lesl o 79 % mezi roky 1960 a 1980, ale:
užívání drog mezi mládeží stouplo o více než 500 %,
rostla závislost na drogách u heroinu stoupla o 900 %,
násilné zločiny vzrostly o 270 %, v průměru o 13 % ročně,
zločiny proti majetku vzrostly o 210 %,
vloupání vz
rostly o 230 %,
vraždy narostly o 100 %,
loupeže narostly o 318 %.

Poté co se poměr uvězněných zvýšil za drogové delikty o 447 % mezi roky 1980 a 1995:
počet vražd poklesl o 21 % (odhad 27 % 1980-96),
počet loupeží poklesl o 10 %,
počet vloupání klesl o 4
1 % (odhad 44 % 1980-96),
závažné zločiny poklesly o 11 % (odhad 14 % 1980-96),
majetková trestná činnost klesla o 13 % (odhad 14 % 1980-96),
počet mládeže užívající drogy se snížil o více než třetinu,
zpomalil se nárůst násilné trestné činnosti z 13 % na
1 % ročně,
počet vražd poklesl o 7 %,
silné užívání kokainu kleslo o 11 % a heroinu o 17 % od roku 1988.
(Hodnoty byly aktualizovány podle nové úplné zprávy z roku 1997.)

Pouze když USA opustily protidrogovou politiku dominovanou tolerantním léčením, se p
odařilo snížit nárůst užívání drog a zločinnost.

Šéfové americké policie věří, že nejpřímější cesta k poklesu zločinnosti je snižování užívání drog. Stanovení závazných minimálních trestních sazeb za drogové delikty v roce 1988, bylo následováno největším
národním poklesem užívání drog. Poměr vražd spojených s narkotiky také poklesl s tvrdšími trestními praktikami a zavedením základních minimálních zákonů.

ZÁVĚR:
Úspěch tvrdé drogové represe ukazuje mnohé mýty a nedorozumění o vlivu tvrdší represe a varuj
e před návratem k tolerantní drogové politice sedmdesátých let.
Prevence a léčení musí být základem boje proti drogám, nicméně bez represe i držitelů drog bude stejně neúčinná, jako by byla snaha bojovat proti alkoholu za volantem pouze osvětou.

KOMENTÁŘ
NPDC:
Shora uvedená fakta z americké studie jednoznačně vyvracejí jeden ze základních argumentů LL v ČR a dosvědčují, jak nebezpečná je tato základní teze cílevědomě a dlouhodobě rozšiřovaná v ČR zastánci LL.
NPDC se domnívá, že situace v ČR v současné době je obdobná situaci v USA v rozmezí let 1960 - 1980.

II. LL: a) Ilegální charakter, šíření a konzumace by způsobily nárůst zločinnosti a násilí.
b) Kdyby drogy byly vydávány legálně, zmizely by obrovské zisky z drog, stejně jako černý trh a kriminální ak
tivity spojené s potřebou získat peníze na nákup drog.

SKUTEČNOST:
Fórum proti legalizaci drog - srpen 1994 - QUANTICO - VIRGINIE.
a) Legalizace drog nesnižuje kriminalitu násilí. Zločiny se páchají nejen proto, že lidé chtějí kupovat drogy, ale zejména a častěji proto, že lidé drogy konzumují! Užíváním drog se mění chování lidí a podněcuje jejich kriminální činnost.
b) Kriminální činnost se v důsledku legalizace nesnižuje, stejně jako po odvolání prohibice alkoholu nezmizeli gangsteři.

III. LL: a) Boj pr
oti drogám se nedá ve skutečnosti vyhrát.
b) Příkladem, jak je takováto snaha marná, je příklad USA.

SKUTEČNOST:
Efekt národního programu boje proti drogám v USA:
1979 - 24 000 000 aktivních konzumentů drog v USA,
1994 - 13 000 000 aktivních konzumentů dr
og v USA,
1980 - 33,7 % konzumovalo marihuanu,
1994 - 19 % konzumovalo marihuanu.

IV. LL: Cesta k řešení neutěšené drogové situace v ČR je v otevření tzv. "šleháren", míst legální aplikace drog pod lékařským dohledem.

SKUTEČNOST:
Zkušenost Velké Británie
s běžně dostupným heroinem ukazuje nárůst jeho spotřeby a závislosti!

VB umožnila lékařům předepisovat narkomanům heroin. V polovině 80.let nastal explozivní nárůst počtu osob závislých na heroinu, který se ročně zvyšoval o 30 %!!!

(Lancet - 9.1.1982) V
roce 1970 registrováno 2657 osob závislých na heroinu, v roce 1980 registrováno 5107 osob závislých na heroinu (po shora uvedeném experimentu heroin na lékařský předpis).

MUDr. Robert L. Du PONT, bývalý ředitel ústavu NATIONAL INSTITUT on Drug ABUSE - US
A
Legalizace jakýchkoliv drog vede k velkému nárůstu užívání legalizovaných drog.
Britský systém nefungoval. Konzumace drog se zvyšovala, zvláště mezi mladistvými, a mnoho narkomanů se rozhodlo bojkotovat legální experiment a nakupovat dále heroin u překup
níků.

Podle Johna KAPLANA ze Stranford University se počet narkomanů zvýšil na pětinásobek. James Q. WILSON uvádí, že pokus britské vlády o kontrolovanou distribuci heroinu skončil přinejmenším třicetinásobným nárůstem počtu narkomanů v průběhu deseti let
.

Dalším negativním příkladem je Švýcarsko, které se stalo přitažlivou zemí pro narkomany z celého světa. Jedna z hlavních zkušeností, kterou evropské státy získaly, je skutečnost, že zvýšená tolerance v otázce konzumace drog přivede do země mnoho nevítan
ých hostů. V roce 1987 povolilo město Curych užívání a prodej drog v části města zvané "Park jehel". O pět let později byl experiment ukončen vzhledem k neúnosnému přílivu narkomanů a rostoucímu počtu úmrtí a násilných trestných činů. V roce 1992 mluvčí radnice v Curychu Andres OHLER v rozhovoru pro New York Times prohlásil, že počet pravidelných narkomanů na Platzspitz vzrostl z několika set v roce 1987 na 20 000 v roce 1992.

V. LL: Marihuana není problém. Dekriminalizovat! Marihuana je méně nebezpečná než alkohol či tabák. Marihuana má léčivé účinky. Legalizovat užívání!

SKUTEČNOST:
V červenci roku 1995 uspořádalo Ministerstvo zdravotnictví USA první výzkumnou konferenci týkající se marihuany. Na konferenci byly zveřejněny nové informace o dlouhodobých n
ebezpečích užívání marihuany, např.:
PhDr. Peter FRIED z Carleton University v Ottawě zjistil, že užívání marihuany během těhotenství má škodlivé účinky na intelektuální schopnosti dětí ještě po deseti i více letech po narození.
PhDr. Billy MARTIN z Virgin
ia Commonwealth University dokázal pokusy na zvířatech, že nucené užívání marihuany může vyvolat závislost podobně jako u jiných nelegálních drog.
PhDr. Roger ROFFMAN a PhDr. Robert STEPHENS, z University of Washington dokázali, že marihuana může způsobit
vážné dýchací potíže u osob, které po dlouhém užívání marihuany chtějí konzumaci ukončit.
V prohlášení American Medical Association (AMA) se o marihuaně mimo jiné uvádí: "Tento názor AMA není nový, byl přijat již v roce 1969 a znovu potvrzen v roce 1994."

MARIHUANA
V šedesátých a sedmdesátých letech byla marihuana v USA považována za neškodnou a nenávykovou. Mnoho lidí tvrdilo, že kouření marihuany je méně škodlivé než kouření cigaret nebo pití alkoholu. V té době bylo jen několik málo odborných studií, kt
eré vylučovaly tato tvrzení. Populární hudba a film se snažily prokazovat, že užívání marihuany je sociálně přijatelné. (Současná situace ČR 90.léta - poznámka zpracovatele.)

Většina výzkumů dnes potvrzuje, že marihuana může být návyková a má na uživatele
negativní mentální, emocionální a fyzický dopad.

Marihuana, dokonalá malá chemická továrna, obsahuje 426 chemikálií. Tyto se při kouření promění ve 2 000 nových chemikálií. Více než 70 z nich jsou cannabinoidy. Jeden z těchto cannabinoidů je delta 9 tetr
ahydrocannabinol (THC), což je psychoaktivní cannabinoid, který způsobuje známý pocit intoxikace či stav podobný opilosti. Síla marihuany je dána množstvím THC, který obsahuje. Čím víc THC je v ní obsaženo, tím se stává silnější a škodlivější!

THC a ostat
ní cannabinoidy jsou ukládány do tukových tkání jater, plic, mozku, sleziny a sexuálních orgánů a mohou být v moči nalezeny i sedm až deset dní po vykouření jediné cigarety marihuany. Takže jestli je někdo "běžný" kuřák (dvě marihuana cigarety za týden po šest měsíců), pak tukové části těla jsou kompletně prosyceny touto drogou a THC může být u něj v těle nalezen i po několika měsících.

Marihuana mění chemii v mozku, může vyprodukovat agresi nebo paniku a úzkost způsobuje toxickou psychózu. Při požití ústy
je velké riziko předávkování. Snižuje schopnost učit se a způsobuje krátkodobou paměť, vytváří tzv. "flash back". Poškozuje tkáně, znásobuje duševní problémy, oslabuje imunitní systém.

Kouření cannabis produktů má škodlivější efekty než kouření tabáku. O
proti tabákovému kouři bylo v kouři marihuany nalezeno o 50 % více chemikálií, které způsobují rakovinu (benzopyrin a benzothracin). Marihuana snižuje schopnost plic bránit se proti infekcím a má škodlivější vliv na plicní stěny než tabák.

MUŽI: Kouření m
arihuany snižuje testosterony (hlavní mužské hormony). Užívání může způsobit snížení počtu spermií a jejich mobility, která je důležitá pro oplodnění vajíčka, a zvýšit abnormalitu ve spermiích, což má vliv na deformitu či abnormalitu plodu.

ŽENY: Kouření
marihuany má za následek snížení plodnosti. Chemikálie mohou být toxické pro vyvíjející se embryo, což může způsobit potrat, zapříčinit různé deformace narozeného dítěte, někdy i jeho smrt v předporodním období. Tzv. "fatal marihuana syndrom", který je charakteristický nižší porodní váhou a vyvinutými abnormalitami, je registrován pětkrát častěji než "fatal alkohol syndrom".

Má velmi špatný vliv na veškerou činnost, která vyžaduje mentální, psychickou a fyzickou koordinovanost např. u řízení motorových voz
idel.
Negativní účinky marihuany mohou na člověka působit až 24 hodin po užití.

KOMENTÁŘ NPDC:
Zvláště ta část americké studie popisující situaci 60. a 70.let v USA ohledně snah hudby, filmu a médií, že užívání marihuany je sociálně přijatelné, zcela kore
sponduje se současnou situací v České republice.

Situace je o to horší, že dlouhodobé analýzy celosvětové, ale dnes již i některé výzkumy v ČR, potvrzují, že až 70 % uživatelů marihuany dříve nebo později přechází na tvrdší, razantnější typy drog.

Špatno
u situaci nadále prohlubuje fakt, že dlouhodobý psychologický a mediální tlak LL na nejmladší generaci dosahuje jasného efektu: drtivá většina dnešních -náctiletých je skutečně přesvědčena, že marihuana není droga a není problém.

VI. LL: Novelizace TZ v o
blasti trestnosti držby OPL v ČR povede k tomu, že policie ČR začne v rámci čárkového systému honit nebohé toxikomany na úkor odhalování závažných drogových deliktů, policie ČR bude odchytávat toxikomany před K-centry, stíží se práce street-workerů, novelizace bude mít jednoznačně negativní dopad na drogovou scénu.

SKUTEČNOST:
Policie ČR v rozmezí leden - srpen 1999 odhalila 4 038 drogových deliktů. Z tohoto čísla bylo 305 přestupků dle § 187a) a 250 tr. činů dle téhož paragrafu, tedy je tak jednoznačně vy
vrácen argument LL o zneužití novelizace k tzv. čárkovacímu systému, čili není potvrzen avizovaný trend, že policie ČR se v rámci tzv. čárkovacího systému vrhne po 1.1.1999 na realizování případů prosté držby na úkor potírání distribuce a dealerů OPL. Vyjma výjimečných excesů nedošlo ze strany policie ČR k významnějšímu narušení práce K-center, zejména spočívající v avizovaném "odchytávání" toxikomanů před těmito zařízeními. Bylo zaznamenáno několik případů nepochopení práce street-workerů K-center ze strany příslušníků hlídkové služby, které se řeší operativně v rámci školení a metodického usměrňování v rámci policie ČR.

Bylo zaznamenáno stížení fungování distribučních sítí drogových organizací s nejzásadnějším zatížením odrazem novelizace, snížením dostup
nosti OPL pro prvokonzumenty!

VII. LL: Kriminalizace držby drog je špatná cesta. Toxikomanie je nemoc, kterou je třeba léčit, nikoli trestat, riziko zneužívání kriminalizace ze strany policie, nárůst ceny drog a další.

SKUTEČNOST:
(Pozn. V následujícím t
extu jsou použity vybrané pasáže z materiálu JUDr. Oldřicha Heina - Právní rozhledy č. 4/1999, s nímž se NPDC zcela ztotožňuje, neboť vyjadřuje realistická a pravdivá hlediska ke shora uvedeným argumentům LL v ČR.)

Zásadně nemohu souhlasit s názorem, že t
zv. "drogová represe" vůči držitelům drog či toxikomanům, kteří drží omamnou či psychotropní látku pro vlastní potřebu, je morálně nepřístupná. Je třeba si jednou pro vždy vyjasnit tyto otázky:

Je konzument drogy skutečně pouze nevinnou obětí, nebo je věd
omým podílníkem na obchodu s drogami? Je toxikomanie skutečně jen "oprávněným" sebepoškozováním pramenícím z přirozeného a základního práva rozhodovat sám o sobě a o svém zdraví, nebo je svévolným sekundárním ohrožením svého bezprostředního okolí a koneckonců celé společnosti?

Ten, kdo drogu žádá a kupuje, se nikoliv z hlouposti, ale naprosto vědomě a úmyslně na obchodu s drogami podílí.
Lze konstatovat:
Boj proti drogové (byť začínající) závislosti vyžaduje především intenzivní, maximální a všestrannou prevenci. Nikdo nesmí zneužívat svých lidských práv k poškozování svých spoluobčanů, rodinných příslušníků a celé společnosti a žádat ohledy pro to, že se úmyslně, vlastním přičiněním, přivedl do stavu drogové závislosti. Ten, kdo bere drogy, je stejný viník
, jako ten, kdo drogy vyrábí nebo distribuuje. Stupeň společenské nebezpečnosti a výše postihu je věc jiná.
Nemorální je brát drogy a podílet se na jejich šíření.
Shovívavý a "rádoby humánní" přístup k držitelům drog a k osobám drogově závislým je bez náležitého "trestněvýchovného zázemí" stejně škodlivý, jako naprosté ignorování tohoto závažného protispolečenského jevu. Každý z nás má v životě své povinnosti - a nikdo není oprávněn se jich zříci a jednostranně zdůrazňovat svá nezadatelná "lidská práva". Om
louvání takového chování je stejně škodlivé, jako jeho přímá podpora.

ZÁVĚR
Národní protidrogová centrála ukončila (v rozmezí leden 1993 - červen 1999) 739 operací, při nichž bylo zatčeno 1 246 pachatelů, z toho bylo 193 cizinců, kteří byli celkově obvině
ni pro 1 831 tr.činů. V rámci těchto operací bylo zajištěno 98103,05 kg drog, tedy zhruba 98 tun.

Vezmeme-li četná zahraniční ocenění a vyznamenání české policejní NPDC, můžeme konstatovat, že oněch 98 tun je cca 20-30 % drog, která jinak celkově doputují
na nelegální drogový trh. Tedy představme si ten obrovský x-násobek, který spotřebuje nelegální drogový trh.

Při všech rezervách a nedostatcích policie se domnívám, že policie ČR svůj úkol snižování nabídky za stávajících podmínek plní. I v případě ještě
dalšího zlepšení efektivity naší práce již nedojde k zásadnějšímu posunu v oblasti záchytu a paralyzace drogových sítí.

Pozitivní změna nastane, až se podaří "zlomit" tendence v oblasti poptávky, tz. snížení zájmu o drogy, zejména v mladé generaci, a tom
u je třeba podřídit veškeré protidrogové aktivity vládních i nevládních organizací.

Splnění tohoto cíle lze dosáhnout naplněním základních výchozích postupů:
Stanovit principiální strategický cíl drogové politiky státu - společnost bez drog. Tomu podřídit veškeré aktivity včetně financování různých programů.
Maximálně omezit mediální působení LL např. vhodnou daňovou a licenční politikou orgánů státní správy s důsledným využitím i stávajících platných právních norem.
Zapojit do oblasti primární prevence ze
jména v oblasti volnočasových aktivit mládeže veškeré vládní i nevládní instituce.
Využít maximálně zkušeností ze zahraničí z podobných programů v aplikaci na naše podmínky (např. Národní strategie boje proti drogám v USA v letech 1980 - a dále).
Vytvořit
Protidrogovou asociaci vládních i nevládních institucí, organizací, zástupců médií, poslanců, politiků, lékařů, odborné veřejnosti a další jako koordinačního prostředku vůči liberalizační lobby v ČR.