Everybody smoking...
Týden (6. 8. 2001)
autor: Lucie Tvarůžková

Zakázané marihuaně se čas od času oddává zhruba sto čtyřicet milionů lidí. Demokratické vládnoucí elity se potýkají s otázkou: Co s tím? Odpověď bude muset brzy najít i Česko.

Marihuana. Sušené listy nebo květy konopí setého, které obsahují psychoaktivní látku tetrahydrocanabiol. Ta vyvolává psychické uvolnění a rozšiřuje představivost. Ke kouření marihuany se přiznává dvě stě padesát až čtyři sta padesát tisíc Čechů. Všichni jsou vlastně potenciálními zločinci. Vznáší se nad nimi hrozba pokuty až patnáct tisíc korun, přinejhorším pětileté vězení. Držení drog, kromě alkoholu, je totiž u nás protizákonné: přinejmenším je to přestupek. Mnoho lidí si tak kvůli jednomu jointu poprvé vyzkouší, jaké to je překročit zákon...

Pionýři v parlamentu
Masové rozšíření marihuany se nedá ignorovat. Naposledy se k němu čelem postavila kanadská vláda. Od minulého týdne smějí těžce nemocní pacienti používat "trávu" ke zmírnění bolesti a léčbě. Stejně liberální přístup má i devět států USA. Už čtvrt roku dělá pokusy s léčbou marihuanou i Velká Británie. A časem by něco podobného mohlo fungovat u nás. Trojice poslanců ODS v čele s Františkem Pejřilem piluje návrh, který by měl přístup českého státu k marihuaně změnit. Svým kolegům jej předloží v říjnu. Teď se rozhodují mezi dvěma verzemi. Buď povolit používání marihuany jen k lékařským účelům, nebo učinit beztrestným její pěstování a držení, oboje pro vlastní potřebu. "Zřejmě nakonec zvolíme tu první variantu, stejně jako to udělala Kanada. Ta druhá by byla v českém parlamentu zatím absolutně neprůchodná," vysvětluje poslanec Pejřil; sám dosud prosazoval radikálnější verzi. Povolení marihuany pro lékařské účely by mohli posvětit i zákonodárci, kteří jinak volají po represi. "Já bych to možná připustil, pokud by se prokázalo, že má léčebné účinky," říká Václav Krása z Unie svobody. Jenže žádná všeobecně respektovaná analýza neexistuje: desítky vědeckých studií léčivé efekty marihuany potvrzují, jiné je vyvracejí. Na druhé straně se už v medicíně používají tvrdší drogy než marihuana.

Všelék?
První recept na lékařské využití konopí je pět tisíc let starý a pochází z Číny. Asiaté používali extrakty z konopí proti bolestem hlavy nebo k povzbuzení chuti. V Evropě se začaly používat až v 17. století. Velkým propagátorem konopných výtažků byl osobní lékař anglické královny Viktorie John Russel Reynolds: "Jestliže je čistá a podává se opatrně, je to jedna z nejhodnotnějších medicín, jaké máme k dispozici." Zlatý věk konopí pokračoval do třicátých let 20. století. Až chemická lobby, pro niž bylo všestranné konopí používané na výrobu plátna a papíru nevítanou konkurencí, donutila v roce 1937 americkou vládu k zákazu konopí jako omamné a nebezpečné látky. K zákazu se v roce 1951 připojila i Organizace spojených národů a vyzvala k němu své členské státy. Tisíce nemocných však extrakty z konopí potají používají dodnes. Obsahují totiž kannabinoidy, jež mohou sloužit například při léčbě roztroušené sklerózy a Parkinsonovy nemoci, ulevovat od bolesti pacientům s rakovinou nebo pomáhat udržovat v kondici nemocné AIDS. I v Česku s marihuanou experimentují desítky lidí, převážně starších a těžce nemocných. "Už dva roky pravidelně žvýkám několik listů a ono to pomáhá," tvrdí osmašedesátiletý důchodce František, pěstující konopí na zahrádce za Prahou. "Mám Parkinsonovu nemoc. Ruce se mi dřív třásly tak, že jsem se ani nemohl sám najíst. Od té doby, co to žvýkám, už se netřesou," vypráví.

Samý kriminálník
Ze všech zemí střední a východní Evropy je marihuana nejrozšířenější v České republice. Alespoň jednou si tu jointa zapálil každý druhý středoškolák ve věku od 15 do 19 let. V sousedním Slovensku má stejné zkušenosti jen každý pátý. Zkušenost s drogou, tedy na prvním místě s marihuanou, přiznalo v letošním průzkumu CVVM nejvíc lidí od roku 1993. Už dva roky platí: Když policisté u někoho najdou takzvané malé množství drogy (u marihuany to bývá maximálně dvacet cigaret), hodnotí to jako přestupek. Při množství "větším než malém" je to trestný čin. "Vztah k užívání drog je u nás z hlediska trestního zákonodárství schizofrenní. Trestní právo vychází z toho, že sebepoškozování není trestné. Na druhé straně novelou trestního zákona vlastně stíháme konzumaci drog. Papírově stíháme jejich držení, ale to je zástěrka, fakticky stíháme konzumaci," říká Zdeněk Karabec z Institutu kriminologie a prevence. "T i, kdo předloni prosazovali změnu zákona, tvrdili, že je třeba mít větší zbraň proti pouličním dealerům tvrdých drog. Dnes se tvrdé drogy dealují vesele dál, jako se dealovaly. Leccos se odsunulo víc do podsvětí, ale zároveň se zvýšila kriminalizace mládeže v souvislosti s marihuanou, což rozhodně není šťastné," hodnotí situaci Jiří Presl z protidrogového centra Drop in. Typický případ, který vloni skončil prezidentskou milostí, se týkal dvou mladíků. "Trestného činu se dopustili tím, že po vzájemné dohodě vytrhali ze země třináct kusů vzrostlých rostlin indického konopí včetně kořenů a převáželi je do svého bydliště v úmyslu rostliny si po usušení ponechat a inhalovat je, po úpravě do cigaret, kouřením," popisuje oficiální zpráva prezidentské kanceláře zločin, za který mládenci vyfasovali rok vězení podmíněně.

Pro, proti a historie kávy
Co s tím? Velké části odborníků je jasné, že takhle to dál zůstat nemůže. Veřejnost má jiný názor: uživatele lehkých drog by polovina občanů trestala. Nevěra nebo braní úplatků jsou pro lidi podle průzkumů přijatelnější než kouření marihuany nebo hašiše. Západoevropský trend ale směřuje k větší toleranci. V poslední době uvolnily své protidrogové předpisy Švýcarsko, Belgie, Itálie, Španělsko a Portugalsko. Vydaly se cestou takzvané dekriminalizace marihuany; to znamená, že konopí je sice pořád zakázané, ale za pěstování a přechovávání pro vlastní potřebu se vám nic nestane. "U marihuany bychom měli směřovat k úplné dekriminalizaci," soudí vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Zastánci tvrdého postihu však zůstávají nekompromisní. "Už máme problém s tabákem a alkoholem. Nevidím důvod, proč bychom do tohoto stavu měli pouštět ještě nějakou další drogu. A to, že by za pěstování a držení marihuany nebyly tresty, by ji vlastně povolilo," myslí si poslanec Pavel Severa z KDU-ČSL. Další argument proti "trávě" zní: když bude užívání beztrestné, počet jejích kuřáků rapidně stoupne. To má ale háček. "V Americe, která se vydala cestou represe, je podle statistik 33 procent mladých lidí starších dvanácti let, kteří kouří marihuanu, zatímco v Nizozemsku, kde je kupodivu částečná legalizace, je to pouhých šestnáct procent," oponuje poslankyně Eva Dundáčková z ODS. Rozšířenou obavou je teorie marihuany jako vstupní drogy k užívání drog tvrdých. O tom, jak je tato hypotéza, již dosud nepotvrdila žádná vědecká studie, ve společnosti zakořeněná, svědčí i výňatek z kriminální zprávy v deníku Blesk: "Kamila Ch. (14) z Prahy 4 si poprvé zapálila cigaretu marihuany na konci sedmé třídy. Zlákala ji parta starších spolužáků, se kterými se začala stýkat na sídlišti. Od jointa trávy byl jen krůček k pervitinu." Za nějakých dvacet let politiku opanuje generace dnešních dvacátníků, jež zapálený joint většinou nijak neděsí. Možná tehdy, možná dřív se konopná políčka dostanou z klatby ven. O kávě mluvívali někteří Evropané ještě v 17. století jako o nápoji ďábla, jiní zase jako o léku. Dnes se jí každoročně vypije kolem čtyř set miliard šálků...

Hlas lidu: Trestat
Souhlas s trestem pro
1996, 1997, 2000, 2001

uživatele tvrdých drog 79 %, 77 %, 77 %, 73 %
pravidelné uživatele lehkých drog 62 %, 45 %, 60 %, 52 %
příležitostné uživatele lehkých drog 46 %, 46 %, 45 %, 38 %

Zdroj: CVVM, 2001