Obce masivně budují sportoviště
Mladá fronta DNES (2. 10. 2001)
autor: Václav Dolejší

Hlavní argument je shodný - sport vyplní čas mládeži, je šancí v boji proti kriminalitě a drogám
Boom investic do staveb nových či rekonstrukcí starých sportovišť a stadionů nyní prožívají jižní Čechy. Každá obec chce nějaké sportoviště, každé město krytý stadion.

Jižní Čechy - V Českých Budějovicích nyní velká část ze společného balíku veřejných peněz míří do sportu. Radní nákladem tří set milionů korun opravují zimní stadion a příště se chtějí pustit do rekonstrukce fotbalového. Ta spolkne milionů šedesát. Tento případ krajského města je sice nejviditelnější, tedy nejvíce sledovaný i kritizovaný, ale nikoliv neobvyklý. I ostatní města, a dokonce i spousta malých obcí v posledních letech vkládají miliony korun do sportovních areálů.

Vesnička s hokejbalovým hřištěm
Jen malý výčet: Dačice si za 13 milionů korun zmodernizovaly fotbalový a atletický stadion, Týn nad Vltavou postavil za 20 milionů novou víceúčelovou halu, městečko Zliv neváhalo vložit osm milionů do tenisových kurtů a malá vesnice Čejkovice rovný milion do hokejbalového hřiště ... Právě Čejkovice na Českobudějovicku, obec s 280 obyvateli, se proslavila jako nejmenší vesnice s hokejbalovým hřištěm. To jí závidí hokejbalisté i z daleko větších a bohatších měst, kteří zatím neúspěšně přesvědčují své radní. Stavba asfaltového hřiště s mantinely spolkla před dvěma lety sumu rovnající se ročnímu rozpočtu malé obce - jeden milion korun. "Do výstavby jsme vložili našetřené peníze. Samozřejmě některým lidem se to příliš nelíbilo, ale nikdy nebudou všichni spokojeni. Pro nás je podstatné najít kompromis mezi požadavky obyvatel a finančními možnostmi obce," říká čejkovický starosta Pavel Chaloupek.

Kdo to má platit?
Základní otázka zní: Kdo má vůbec sportoviště platit? Mají vůbec obce a města z veřejných peněz budovat sportoviště? Anebo si je mají platit sportovní kluby? Jednoznačný návod nedává ani Evropská unie, protože v různých státech k tomu přistupují různě. Například v Německu hraje velmi silnou roli veřejný sektor, takže obce štědře budují sportoviště. Naopak v Dánsku zůstává výstavba stadionů takřka výhradně na komerční sféře. Jaký je hlas lidu? Čtenářka Jana Beranová z Českých Budějovic nám loni napsala: "Je naprostou nehorázností, že radnice se zabývá takovými věcmi, jako je rekonstrukce zimního stadionu. Vždyť město potřebuje daleko důležitější investice. O nový zimní stadion má zájem jenom malé procento lidí a tomu ty vynaložené desítky milionů vůbec neodpovídají. Rekonstrukce stadionu má být přece zcela soukromou investicí, a nikoli městskou, z peněz nás všech." Opačný názor v diskusi čtenářů měl Tomáš Kobr: "Vždyť moderní hala bude mít využití i pro jiné účely než jen hokej, jde totiž i o podporu mládežnického sportu. Celý jihočeský region si nový zimák zaslouží."

Přece my! tvrdí města
Představitelé měst a obcí tvrdí, že výstavba sportovišť má být hrazena z veřejných peněz. Mají pro tento názor dva hlavní argumenty. Za prvé tvrdí: nikdo jiný na tak nákladné, ale neziskové investice nemá. "Že by to mohl platit soukromý sektor? To bychom museli být trochu dál, ekonomika daleko silnější a sponzoři bohatší a štědřejší," vysvětluje investiční náměstek českobudějovického primátora Vladimír Kostka. A druhý argument zní: vždyť jsou to peníze vložené do dětí a mládeže. "Kdo si hraje, nezlobí - je to určitá prevence kriminality," soudí starosta Českého Krumlova Antonín Princ. Stejně mluví i šéf hokejového svazu Karel Gut: "Nemůžeme vidět účel moderního stadionu jenom v profesionálním sportu, to je jenom špička celé záležitosti. Především to přece stavíme pro mládež, jde o podporu dětského sportu, to je hlavním účelem." K tomuto pohledu se přiklánějí i někteří ekonomové. "Investice do rozvoje volných aktivit však musí být vyvážené - jak do sporu, tak do kultury," zdůrazňuje Martin Pražák z Patria Finance. Proč se najednou v posledních dvou třech letech zvedla taková vlna staveb sportovišť? To nejlépe objasňuje příklad z Týna nad Vltavou. Tam v roce 1989 začali obyvatelé v socialistické Akci Z stavět sportovní halu, ale změna poměrů ji pak zastavila. Dostavět se ji rozhodla radnice až loni, moderní víceúčelová hala stála městskou pokladnu zhruba 18 milionů korun. "Uplynulých deset let měly hlavní investiční prioritu opravy zastaralé infrastruktury. Teď už jsme si řekli, že to hlavní máme za sebou, a můžeme tedy rozložit investice i do volných aktivit," objasňuje úvahy vltavotýnský radní Václav Brom.

Jsou i výjimky
Tomuto obecnému trendu se postavil například vimperský starosta Miroslav Kvasnička. Vimperk totiž musí nejpozději příští rok začít s nákladnou rekonstrukcí městského zimního stadionu za 50 milionů korun. Stadion vystavěný už v 70. letech a zprovozněný v rozporu se zákonem totiž musí být konečně zkolaudovaný. Třebaže zastupitelé rekonstrukci podporují, starosta tvrdí, že zimní stadion s umělou plochou je pro osmitisícové město těžko představitelným luxusem. "Případným úvěrem zatížíme městský rozpočet natolik, že bychom neměli v několika příštích letech na nutné investice. Pak si musí lidé uvědomit, že investice do jimi oprávněně kritizovaného stavu komunikací, fasád nebo rozvodů budou velmi uškrceny," vysvětluje svůj postoj Kvasnička. Naprosto stejné argumenty mají i písečtí radní, kteří investice do sportovišť odmítají. "Na to nemáme peníze, sport není naším hlavním úkolem," říká starosta Písku Luboš Průša.