Brala drogy, teď prodává v supermarketu
Severočeské noviny (1. 10. 2001)
autor: Martin Krsek

Ústí nad Labem - Sedí za pokladnou jednoho z mnoha ústeckých supermarketů. Nikdo ze zákazníků netuší, čím prošla, odkud se vrátila. Pětadvacetiletá Dana žila pět let na tvrdých drogách se vší špínou, co patří k životu narkomana. Brzy to budou tři roky, co si přestala pravidelně píchat pervitin. Tři roky boje o místo v normální společnosti. "Když jsem přestala, věděla jsem, že si musím hlavně najít práci. Chtěla jsem něco dokázat mamce i sobě. Doma bych se brzo zbláznila," popisuje drogově závislá, ale dnes "čistá" Dana důležitý krok k návratu. Patří k tomu malému procentu drogově závislých, kteří dokázali přestat bez mnohaměsíčního léčení, jen silou vůle. S pervitinem začala v osmnácti už na gymnáziu. Školu ještě dodělala, ale pak pro ni běžné společenské hodnoty ztratily smysl. Na vrchol zájmu se dostala droga a s tou nelze chodit do práce, studovat, spokojeně žít s rodinou a bavit se s přáteli mimo okruh narkomanů. Na cestě zpátky Daně částečně pomohli terapeuti ústeckého Kontaktního centra pro drogově závislé, ale nikdo ji nemůže připravit na všechny úskalí, které začátek nového života přináší. Vztahy v rodině jsou poznamenány na léta. Tolikrát podvedená matka chtěla věřit, že dcera s drogami definitivně přestala, ale špatná zkušenost ji vedla k obezřetnosti. Vždyť Dana ji kvůli drogám okradla o třicet tisíc korun. "Nějací mí známí mamce řekli, že znovu beru, ale nebyla to pravda. I když jsem ji to vyvracela, byla na pochybách. Pořád mě hlídá, všechno je ji podezřelé; pozdní návraty domů, mí kamarádi. Ale nadruhou strahu mě v mém usílí podporuje a zato jí děkuju," popsala dozvuky minulého života. Aby mohla mamce začít splácet dluhy přijala první nabízené místo v jedné občanské společnosti. Jednou se nechtěně podřekla, že dříve brala drogy, ale vypadalo to, že okolí to nijak nevyvedlo z míry. Pak ale kancelář té společnosti vykradli zloději. "Samozřejmě na to téma přišla řeč a já musela jít samostatně na výslech. Policie prošetřovala, zda to neudělali nějací z mých dřívějších kamarádů. Policistka, která mě vyslýchala, řekla, že na mém místě by si raději našla jiné zaměstnání, kde o mé minulosti nebudou vědět," popsala další ze zádrhelů. I když se po chvíli vztahy v práci vrátily do normálu, nakonec odešla hledat jiné místo, lépe placené. Jenže situace na trhu práce není v severočeské metropoli právě příznivá. Přes půl roku byla doma na podpoře. Nuda kombinovaná pocitem nepotřebnosti přispěla k tomu, že znovu okusila drogu, naštěstí jen krátce. Tvrdí, že její vůle je natolik pevná, že rozhodnutí "nespadnout do toho" nemůže taková epizoda ohrozit. Rizikové období ukončil nástup do nového zaměstnání. Přestože očekávala profesi odpovídající jejímu vzdělání, přijala místo prodavačky za šest tisíc čistého. V supermarketu pracuje tři měsíce a až na výši mzdy si nestěžuje. Ráda komunikuje s lidmi. Ale tentokrát na pracovišti nikdo neví o jejím životním poklesku a je to tak prý lepší. Její přítel o minulosti ví. Mezi kamarády také nic netají. S většinou těch, kteří ji znali i v době její drogové epochy, se setkává jen zřídka. Často také brali drogy a nyní s nimi už mnoho společného nemá. "Mám několik dávných přátel, kteří nebrali a přitom mě tenkrát nezavrhli. Hodně mě podpořili, těm samozřejmě nic vysvětlovat nemusím. Novým kamarádům to říkám na rovinu, je v tom pro mě i trochu závazek, který mě nutí vydržet," poznamenala Dana. Její zápas o normální život ale zdaleka není u konce. Abstinující narkoman jako alkoholik odolává chuti na svou drogu často doživotně. Jsou známy případy závislých, kteří se k droze vrátili i po pěti a více letech abstinence. Dana už také dvakrát příležitostně zakolísala, ale věří si. "Nechci brát ani příležitostně, ale neříkám, že to neudělám. Snažím se, aby k tomu už nedocházelo," uzavřela vyprávění prodavačka v supermarketu.