Manipulační a demagogické techniky na konkrétním příkladu
(Mgr. Petr Hromada, K-centrum Domus, Šumperk)
 
 
Dokument “Vlastenecká Fronta proti drogám!” může posloužit jako studijní materiál, na kterém lze demonstrovat demagogii v praxi. Nehodlám polemizovat s obsahem, ale soustředím se především na použité manipulační techniky.

Prvním předpokladem pro získávání bodů u veřejnosti je výběr tématu. Je třeba najít téma, které je atraktivní, každý o něm alespoň něco slyšel a je u něj poměrně velká naděje, že se k němu bude chtít vyjádřit mnoho lidí. Problematika užívání drog tyto podmínky nepochybně splňuje.

Dále musí být zřejmý cíl manipulace – i v tomto případě je to jasné: podpora či prosazení represivní drogové politiky, což celkově koresponduje se světovým názorem a přístupem autorů materiálu k řešení zmiňovaných problémů. Na to je možné navázat hned první použitou metodou:

 
 
Záměrné zjednodušování
 
spočívá v co nejstručnějších a nejautoritativnějších sloganech o nejednoznačných či složitých záležitostech. V našem případě lze jako příklad uvést: Autoři mají obdivuhodně jasno i ve věcech, které jsou předmětem rozsáhlých diskusí snažících se na daný problém nazírat z různých pohledů, případně jsou předmětem neukončených vědeckých výzkumů. Aby předkládaná tvrzení byla dostatečně úderná, lze je podložit vlastním imposantním zjevem v maskáčích s kolty proklatě nízko u boku a energickým ježkem na hlavě. Ani dobře umístěná peprná urážka či pejorativní výraz nezaškodí:  
 Vytržené citace obzvláště plodných nebo uznávaných autorů

působí k dosažení cíle věrohodně, navíc s vážností odborných titulů autorů. Obvykle je z rozsáhlého díla vybrána jedna či dvě věty, které navíc nejsou ani stěžejní. Hlavně, když podporují nebo alespoň z dálky souvisejí s tezemi autorů. V našem dokumentu je to odkaz na Karla Nešpora. Neodolám a zpronevěřím se záměru, že nebudu diskutovat s obsahem zkoumaného dílka. S určitou pikantností tak za mě činí již citovaný Karel Nešpor: “Užívání marihuany sice automaticky nevede k užívání jiných drog, marihuana ale toto riziko zvyšuje.” (prim. MUDr. Karel Nešpor, Csc., PhDr. Ladislav Csémy: Alkohol, drogy a vaše děti, BESIP 1997, 4. rozšířené vydání, str.40). Srovnejme to z tezí autorů, že “z marihuany se často přestupuje na nebezpečnější drogy… a nelze bazírovat na větách typu, že ne každý přejde z marihuany na tvrdé drogy.”

Kdybych chtěl jít cestou autorů zkoumaného materiálu, tak budu při každé příležitosti opakovat a zveřejňovat předchozí větu K. Nešpora, až z něj udělám známého obhájce marihuany a nepromluví s ním ani klika od dveří.

 
 
Nesprávné interpretace správných čísel

mají opravdu široké možnosti. Výhodou je, když čísla vykazují dramatické změny, které nenechají nikoho chladným:

Hodnocení toho, jak je zde konkrétně nakládáno s čísly, není smyslem této práce. Poznamenávám, že čísla jsou ověřitelná a správná, a pokud si s jejich ověřováním dá někdo práci, tak nabude dojmu solidnosti autorů. Ti se naproti tomu řídí příslovím, že na každé lži musí být alespoň zrnko pravdy, které lze ověřit. Pokud čtenář nemá odborné znalosti z demografie, statistiky a nepracuje v oblasti drogové represe či prevence, lze jej snadno a rychle indoktrinovat čímkoliv.

Zvláštním případem bych nazval odkazy na “americké výzkumy”. V drogové oblasti začínají mít podobnou pověst jako americké filmy, které vždy dopadnou dobře. Takový “americký výzkum” zase vždy přesně dokáže jakékoliv tvrzení.

 
 
Podsouvání postojů a výroků oponentům

je v našich krajích metoda obzvláště rozšířená, a je také obzvláště zákeřná. Vložit někomu do úst nesmyslný výrok a potom v “polemice” dokázat jeho nesmyslnost je velmi účinné, obzvláště pokud není možnost ověřit si autentičnost výroku. Tajuplné náznaky a narážky jsou ještě výhodnější, protože otvírají široký prostor k dohadům:

Citované tvrzení patří do kategorie naprostých nesmyslů. Představa poslance obhajujícího či propagujícího užívání marihuany je opravdu šílená. Autoři materiálu by se velmi zapotili, kdyby měli uvést jméno alespoň jednoho poslance, který tak učinil, případně místo a další okolnosti takového skutku. Nezbylo by, než si něco vymyslet a to jsme už zase na začátku odstavce o podsouvání výroků…
 
Přehánění, nesmysly a nepochopitelné formulace

jsou časté i v dokumentu Vlastenecké Fronty. Zdramatizovaná skutečnost působí více na čtenáře, vzbudí jeho pohoršení a pokud současně něco nesmyslného anebo zapleteného nepochopí (v našem případě je obtížné pochopit nepochopitelné), je rád, že má po ruce odborníky, kteří vědí, co a jak. Příklady:

 
Emoční apely

jsou v protidrogové prevenci označovány jako jedna z málo účinných metod. Jako forma demagogického působení jsou naopak velice funkční. Pro svůj emotivní náboj mohou sloužit k vytváření předsudků, jejichž překonávání je, jak známo z psychologie, velmi obtížné. Pokud jsou si autoři vědomi své cílové skupiny (zde příznivci Vlastenecké fronty), mohou tyto apely více zacílit:

 
Závěrem lze materiál z odborného hlediska hodnotit jako velmi zavádějící, s minimální informační hodnotou. Použité faktické informace jsou zasazeny do obecného rámce nesouvisejícího s danou problematikou. Jasná je tendence manipulovat s názory povrchně informované veřejnosti. Nakonec bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že můj rozbor bude sloužit především k poznání a pochopení manipulačních a demagogických technik a nestane se návodem, jak je cíleně zdokonalovat.