Jaké jsou moje zkušenosti s drogami
Benešovský deník (29. 9. 2001)
autor: Josef Černý

PÍŠETE NÁM
Čtu v novinách a slyším v rozhlase i v televizi o stále nebezpečnější problematice užívání drog. Jsou tím na mysli drogy u nás nedovolené, s kterými se nesmí podle zákona obchodovat. Vím, že je v benešovské nemocnici protidrogové k-centrum, vím například, že je u Mníšku pod Brdy pobytové zařízení pro drogově závislou mládež pod názvem Magdalena. Nemám důvod o všech těch varujících informacích a skutečnostech pochybovat. A přece s tím se vším moje osobní zkušenosti nikterak nekorespondují. Nejsem jen zalezlý doma za pecí. Pamatuji si, že před více než deseti lety zemřel v nemocnici mladík, který si "píchl" na trhu dostupnou látku a pamatuji si, že za podobných okolností zemřela mladá dívka, dcera mého známého. Sám však neznám žádného člověka, o kterém bych mohl prohlásit, že je závislý na nelegálních drogách. Z toho - možná, že mylně - usuzuji, že informace ve sdělovacích prostředcích přehánějí. Sám jsem žádnou nelegální drogu nikdy neviděl, tudíž ani neokusil a kdybych tak chtěl učinit, nevím, jak bych si ji opatřil. Tyto drogy jsou přece zakázané, v žádném normálním obchodě se neprodávají a žádného pokoutního prodejce neznám. Kdybych ho znal, byl bych navíc povinen jeho trestnou činnost ohlásit. Nemám také reálnou představu o tom, jak bych si na nákup drogy opatřoval několik stokorun denně navíc. Tolik moje poznání. Je k obecnému chápání věci jistě kontroverzní, ale myslím si, že nikoliv ojedinělé. Zcela jinak je tomu s mými zkušenostmi s drogami u nás dovolenými a normálně prodávanými, ke kterým patří alkohol, tabákové výrobky, káva a popřípadě i čaj. V nadužívání alkoholu u nás došlo ke změně. U pracovně a společensky aktivních lidí se opilost s těmito aktivitami neslučuje a s řízením motorového vozidla se dle našich předpisů neslučuje ani požití nepatrného množství alkoholu. Takže je nadměrné pití omezeno na nejrůznější oslavy a na okruh lidí, kterým na pracovní kariéře ani na společenském postavení a pověsti příliš nezáleží.Tento okruh lidí je u nás bohužel značný. Ti ostatní si prostě nemohou vysokou závislost na alkoholu dovolit, nebo mají zajímavější motivaci. Jinak je tomu s kouřením, u kterého jsou společenská a pracovní omezení podstatně menší. Tam je drogová závislost u silných kuřáků zcela zřejmá. Silný piják kávy si také poškozuje zdraví, ale neobtěžuje své okolí opileckým chováním ani kouřem. Pití čajového extraktu není u nás rozšířeno, ale jinak je to opravdu síla. Setkal jsem se s jeho pitím v Rusku. Pozoruji však druh drogové závislosti, který je založen na kombinaci legálních drog a to buď alkoholu a nikotinu nebo na nikotinu a kávě. Nevylučuje se samozřejmě ani nabízející se "trojkombinace". Když je taková závislost velmi silná, vede to člověka k tomu, že musí užívat své dávky nepřetržitě po celý den a část noci. Všechny jeho ostatní potřeby a zájmy jsou druhořadé. V těchto případech se domnívám, že by bylo menším zlem, kdyby mohl užít jednorázovou denní dávku určité drogy, která by spotřebované množství cigaret, kávy a alkoholu nahradila. Moje pohledy jsou samozřejmě laické a snaží se vyjádření se k této problematice z jiného břehu.