Live koncert pacientů uchvátil
Českokrumlovské listy (8. 11. 2001)
autorka: Margita Semecká

"K drogám jsme náchylní všichni, protože všichni procházíme krizemi - závislým se člověk nestává vlastní volbou." Český Krumlov - V rámci výstavy arteterapie uspořádala v úterý večer v sále okresního vlastivědného muzea Psychiatrická léčebna Červený Dvůr besedu na téma Drogová závislost a mýty. Beseda se setkala s nečekaným zájmem, dotazy na primáře léčebny Jiřího Dvořáčka jen sršely.

Náchylnost k závislostem je daná vývojem
Přednáška sestávala ze dvou částí. V té první Jiří Dvořáček vysvětlil podstatu závislosti, i proč člověk vůbec k drogám sklouzl. "Prokletím člověka není vědomí smrti, jak se často uvádí," vysvětloval primář. "Prokletím člověka je vědomí dlouhodobosti života. Přestává se pak zajímat jen o to, jak dosáhnout libosti, ale zkoumá, jak si tuto libost udržet a pokud možno ji ještě stupňovat. To je princip závislosti." Pro mnohé bylo překvapivé zjištění, že drogová závislost je karikaturou stereotypu. Je to velký paradox - k drogám obvykle člověk přikračuje právě proto, aby se vymanil z denního stereotypu. S rostoucí závislostí se ale dostává do extrémního stereotypu. Připočteme-li neúměrný stres, který vychází ze shánění drogy nebo peněz na ni, stává se takový člověk nebezpečný sám sobě i okolí.

Sál při besedě neutichl ani na chvíli
Ve smršti dotazů, která se na primáře snesla, jakmile skončil se svým výkladem, zazněly i otázky týkající se ožehavého problému marihuany - zda-li je to nebezpečná droga, která podmiňuje přechod k tvrdým drogám, či nikoliv. "Problematika marihuany je ošemetná, a hodně zpolitizovaná. Nicméně - marihuana je návyková, a působí destruktivně na mozek," odpověděl Dvořáček. Do léčebny v Červeném Dvoře se dostane jen takzvaná elitní skupina, to znamená ti, kteří jsou schopni absolutní abstinence. Pro ty je marihuana nebezpečná. Jiná situace může nastat v ostatních zařízeních, třeba v K-centrech, kam chodí závislí na heroinu. Podaří-li se dostat je "jen" na marihuanu, je to kolosální úspěch. Další posluchač nadnesl téma legálních drog, jako je káva, čaj, cigarety . . . "Nebezpečná není sama závislost," oponoval primář. "Nelegální drogy působí na jedince destruktivně, mění sebehodnocení - a to spolu s dalšími doprovodnými jevy vede až třeba k trestné činnosti." Na dotaz, zda by se v případě znelegalizování cigaret dostali silní kuřáci také do léčeben, odpověděl, že je to pravděpodobné, i když tabák nepůsobí tolik destruktivně na mozek jako jiné drogy. Asi nejchoulostivější otázka však byla ta poslední - jak se zachovat, dostaneme-li se do kontaktu s člověkem závislým na drogách. "Tady je to trochu o sobeckosti," zauvažoval primář. "Jestli vám na tom člověku opravdu záleží, měli byste se snažit situaci co nejdříve vyhrotit. I za cenu, že se s vámi ten dotyčný přestane mluvit. Ten, kdo je závislý, potřebuje dostat ránu zvnějšku - ať už od přátel, od rodiny, nebo třeba od policie. Sám od sebe se nikdy nerozhodne."

Třešničkou na dortu byli pacienti
A přišel hřeb večera, vystoupení, kterému podle Jiřího Dvořáčka nebylo třeba komentáře. Na pódiu se vystřídali pacienti léčebny se svým dokonale propracovaným hudebním programem. Za doprovodu klavíru, houslí a kytar zazněly skladby skupin Queen a Abba, Mika Oldfielda, slavné písničky z muzikálů českých i anglických, a dokonce i Beethovenova Óda na radost. Hodinové vystoupení bylo uchvacujícím překvapením pro všechny, kdo čekali pouhou besedu, a mělo by být lákadlem pro ty, kdož tentokrát zaváhali.