Kouření: malá pro a velká proti
Redhot (2. 1. 2002)
rubrika: Imagefiltr

Jaká je budoucnost využití tabáku? Vědci hovoří i o gastronomii...

Zbavit se návyku na nikotin představuje těžký souboj se závislostí jako s každou jinou. Možná vám následující informace ulehčí odhodlat se k prvnímu kroku a tentokrát svůj novoroční úmysl skoncovat s kouřením-dotáhnout až do konce. O škodlivosti cigaret ví v současnosti každé malé dítě, nicméně málokdo tuší, že souvislost mezi kouřením a rakovinou plic prokázali jako první nacisté. Člověk, který objevil nezvratnou spojitost mezi tabákem a rakovinou, byl důstojník SS doktor Karl Astell působící v Ústavu pro výzkum nebezpečí tabáku. Tento ústav podaroval sám velký vůdce 100 tisící říšských marek, který kouřením hluboce pohrdal. Výsledky Astellova výzkumu nebyly nikdy zveřejněny na mezinárodní úrovni a v posledních týdnech před skončením 2. světové války byly uloženy ve sklepení ústavu.

DOPAMINOVÁ SLAST
Samozřejmě dnes už vědci vědí, jakým způsobem dochází u kouření k návyku. Funguje tu jednoduchá biologická rovnice: mezi vdechnutím tabákového kouře a jeho účinky spojenými s příjemnými pocity uplyne asi sedm vteřin (což je mimochodem mnohem kratší doba než v případě alkoholu či tvrdých drog). Po inhalaci se plicní tkáň zahalí nikotinem, oxidem uhelnatým a "čarodějnou" směsí čtyř tisíc karcinogenů. V rychlém sledu se pak přečerpá krev z plic do mozku a zaplaví ho nikotinem. Tady ho vstřebávají buňky označované jako nikotinové receptory. Jedna jejich "sada" řídí bdělost, vyburcování a stres. Druhá "sada" buněk se podílí na vnímání slasti. A právě tyto buňky způsobují onu potřebu potahovat zas a znovu.

VŠE PRO VAŠI ZÁVISLOST...
Nikotin rozhodně není žádnou lehkou drogou, tvrdí skupina vědců z lékařské fakulty Vermontské univerzity. Dodávají, že jde o jednu z nejnávykovějších látek. Téměř neuvěřitelně zní fakt, že při pokusném nitrožilním užití si ho šest z osmi testovaných jedinců spletla s kokainem. Nejnovější studie také prokázaly, že zatímco alkoholiky se stane 5 až 10 procent pijáků a na heroin se okamžitě "chytí" 30 % lidí, u tabákové závislosti je to až 70 % lidí. Tomu napovídá i fakt, že kromě tabáku se do cigaret přidávají takové přísady, které mají přispět ke zvýšení míry návykovosti.

PROČ ZROVNA VY?
Lékaři si již dlouho lámou hlavu nad tím, proč se někdo stane na tabáku závislým téměř okamžitě, zatímco jiným relativně nedělá problémy zapálit si jen svátečně. Vysvětlení se opět skrývá v chemických procesech v lidském mozku. Někteří lidé mají totiž nízkou hladinu dopaminu, což je chemická látka obsažená v mozku. Když jíte třeba čokoládu, dopamin je onou spojkou, která přenáší signál slasti. A to platí i u cigaret. Lidem s nízkou hladinou dopaminu přináší nikotin menší potěšení, proto mají i slabší tendenci stát se na nikotinu závislými. Tato teorie by mohla vysvětlit i to, proč silní kuřáci často i nadměrně pijí - alkohol totiž povzbuzuje uvolňování dopaminu.

SVĚTLÉ STRÁNKY TABÁKU
Podle tvrzení lékařů z druhého tábora může mít tabák blahodárné vedlejší účinky. Jistý holandský výzkumný tým pozoroval v průběhu více než deseti let 8000 Lidí starších 55 let. V případě kuřáků zjistil téměř o 50 nižší výskyt Parkinsonovy choroby než u nekuřáků. Riziko této nemoci přitom bylo nejnižší u lidí, kteří kouřili nejvíce. Nikotin může pomoci také lidem s Alzheimerovou chorobou a dětem trpícím Tourettovým syndromem, tj. neurologickou poruchou, která se vyznačuje mimovolnými pohyby. Pravděpodobně nás čekají časy, kdy se bude tabák geneticky upravovat za účelem pěstování léčivých látek v něm. Napovídá to i jeden z objevů, kdy byl z tabáku vypěstován lidský enzym pro léčbu vzácné genetické Caucherovy choroby. Pracuje se intenzívně i na tom, aby mohly být výtažky chemických látek z tabáku využity k výrobě čisticích prostředků, k dlouhodobějšímu uchování nařezaných květin nebo dokonce jako chuťová přísada do jídla...