PARLAMENT A DROGY: PŘEDSUDKY NAD PRAVDU
Reflex (31. 1. 2002), autor: Jiří X. Doležal

V listopadu loňského roku se objevila v novinách informace, že Projekt analýzy dopadu novelizace drogové legislativy - výzkum následků "severovského" zákona trestajícího držení drog pro vlastní potřebu - je u konce a byl předložen vládě, která jej vzala na vědomí. Dvanáctého prosince pak měl Parlament hlasovat o návrhu poslance Františka Pejřila, který chtěl "severovský" zákon prostě zrušit.

RÁNO V PARLAMENTU
Volení zástupci lidu přicházeli do práce. Jako na každém jiném pracovišti se švitořilo, zvonily mobily, sdělovaly se drby, novinky a zajímavosti. Samozřejmě pracovní. Když Ivan Langer zahájil schůzi, nikdo ho nevzal na vědomí. Volení zástupci lidu švitořili dál. Po prvních technických příspěvcích požádal místopředseda sněmovny volené zástupce lidu o klid a bylo mu to platné jak mrtvému ponožky. Mobily zvonily dál, volení zástupci lidu pobíhali jak čečetky po sněmovně a to, o čem se má právě v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky jednat, z volených zástupců lidu evidentně zajímalo jen pár podivínů. "Když se tak dívám, že tento Parlament bude za chvilku rozhodovat o nastolené otázce, tak si myslím, že rozhodování dopadne tak, jak Parlament teď vypadá, jak Parlament naslouchá. Tvrdím, že 90 procent poslanců, kteří tady sedí, nemají o drogové otázce ani šajn. Nicméně budu pokračovat...," zahájil poslanec František Pejřil a prakticky nikdo ho neposlouchal. "Před čtrnácti dny nebo třemi týdny se mi dostala do rukou knížka,Projekt analýzy dopadu novelizace drogové legislativy`. Dovolte mi citovati:,Zavedení trestnosti držení nelegálních drog pro vlastní potřebu nesplnilo žádný ze svých testovaných cílů a z ekonomického pohledu je ztrátové. Testovaná novelizace trestního zákona vytvořila zbytné společenské náklady. Tedy přiměla společnost neefektivně vynaložit prostředky, pro něž se mohlo najít lepší využití, a to vše ve výši nejméně 37 miliónů Kč.` Pro ty, kteří naslouchají, bych jako starosta obce chtěl říci, že je to příjmová část řádově šesti obcí o tisíci občanech." Nikoho to nezajímalo.

KOMU 37 MILIÓNŮ?
PAD je, když... Jak vnímavý čtenář jistě pamatuje - minulé století, podzim roku 1996. Represívní lobby začíná poprvé vážně informačně harašit a během dvou let se jí podařilo to, že vláda předložila Parlamentu nesmyslný, nevědecký a právně invalidní návrh zákona, před kterým varovala celá odborná veřejnost. Návrh zákona, podle něhož bude trestné i držení drog pro vlastní potřebu. Zákon Poslanecká sněmovna přijala, prezident jej ale odmítl podepsat. Tak ho zákonodárci v dalším hlasování "překřičeli" a od 1. 1. 1999 zavládla v ČR dle litery zákona přísná drogová represe. Návrh zákona sice předložila vláda, v médiích se jej však zastával s největší vervou poslanec KDU-ČSL Pavel Severa, a tak široká veřejnost zákonu říká Severův. Zákon byl přijat, neboť represívní lobby masívně slibovala následující: Dojde ke snížení dostupnosti nezákonných drog. Dojde ke snížení užívání nezákonných drog. Dojde ke snížení přírůstku nových případů užívání drog. Nevole odborné veřejnosti přiměla vládu, aby se na dopad zákona soustředila. Proto si vláda "objednala" výzkum dopadu Severova zákona. Prováděla jej Meziresortní protidrogová komise, v realizačním týmu pod vedením MUDr. Tomáše Zábranského byli prakticky všichni špičkoví drogoví odborníci a dozor - hlavní vědeckou supervizi - pak zajišťovala fakulta trestního práva Floridské státní univerzity. Výzkum trval půl třetího roku a to, co je v jeho závěrech napsáno, je vědecká pravda ; něco, s čím se nediskutuje, neboť jest to prokázáno na nejvyšší možnou úroveň, jakou západní věda umí. Něco jako že Země je kulatá a rotuje. No a když v listopadu tohoto roku byly výsledky PAD publikovány, nastala v represionistickém táboře jistá nevole. To, co říkal pan poslanec Pejřil na začátku svého projevu ve sněmovně, to, co jsme v Reflexu psali dvanáct let, je vědecky potvrzeno. Severův zákon je na... Má k PAD cenu ještě něco dodávat či z něj citovat? Dovolte jen pár řádek: "V období vymezeném roky 1997-1998 a roky 2000-2001 došlo ve skupině šestnáctiletých k diferenciaci zkušeností a postojů k nelegálním drogám. Tato diferenciace spočívá v rozdílných trendech u tzv. problémových drog (heroinu, pervitinu) a drog dalších. U heroinu a pervitinu došlo ke stagnaci prevalence (užívání), stagnaci dostupnosti a zvýšení povědomí o škodlivém a protispolečenském působení... Souvislost výše uvedených změn s předmětnou novelizací je nepravděpodobná." (PAD 5/1/4) Narcistní komentář 1: Severův zákon mladé nenaučil mezi drogami rozlišovat, je zaměřen přesně opačně. Zato v letech, v nichž dle PAD došlo k poklesu zájmu o heroin, vycházely v každém druhém Reflexu články o tom, že marihuana je něco jiného než tvrdé drogy, se kterými se - na rozdíl od trávy - nedá žít! Nepatří těch sedmatřicet vyhozených miliónů daňových poplatníků spíš jako dotace do redakční kasy Reflexu?! "Zjistili jsme, že zhruba polovina z těchto samopěstitelů, kteří byli participanty našeho výzkumu, přestala v posledních dvou letech s pěstováním konopí... To je nutí mít nějakého stálého dodavatele z řad kamarádů, nebo (častěji) si drogu chodí nakupovat. Tento jev znamená jednoznačné posílení pozice dealera na trhu a zvýšení rizika, že při kontaktu s ním dojde k nabídce jiné drogy na úkor dříve mnohem rozšířenějšího samopěstitelství, resp. neobchodní distribuce ve skupinách, která bývala mimo Prahu pravidlem." (PAD 5/4/4/2/1) Narcistní komentář 2: Když jsem napsal v roce 1990 v týdeníku Zrcadlo, že je třeba legalizovat pěstování marihuany pro vlastní potřebu, aby se přes dealery nešířily tvrdé drogy, byl jsem za blázna a extremistu. Když jsem totéž v nejrůznějších obměnách psal uplynulých jedenáct let v Reflexu, zničil jsem si pověst a nadosmrti zůstanu v očích veřejnosti vyšinutým feťákem.

ČTVRT MILIÓNU VĚZŇŮ
Krátce po tom, co byly známy výsledky PAD, jsem byl předvolán na Kriminální službu Policie ČR pro Prahu 1 podat vysvětlení, zda jsem se nedopustil svým článkem v Reflexu č. 43/2001 a fotografiemi k němu (o pěstování a využití konopí jako léčivé rostliny) trestných činů výroby drog a šíření toxikomanie. Věc byla předána podle místní příslušnosti na Policii ČR pro Prahu 3 a nyní mám - dle slov policejního důstojníka z Prahy 1 - očekávat sdělení obvinění. Ale zároveň PAD dodává: "Je také možné předpokládat, že jen díky velice liberálnímu postoji policie nedošlo k extrémnímu vzestupu trestné činnosti dle citovaných ustanovení, určitou roli sehrála nepochybně masívní kampaň ve sdělovacích prostředcích a cílevědomé zaměření činnosti Policie ČR v souvislosti s vydáním závazného pokynu policejního prezidenta č. 39/1998." (PAD 5/4/4/3/3/1/1) Jinak řečeno - obecně sdílené obavy, že policie bude Severův zákon zneužívat, se naštěstí nepotvrdily. Vzhledem k tomu, že odhadovaný počet lidí, kteří alespoň občas konzumují některou ilegální drogu (naštěstí především marihuanu), je asi čtvrt miliónu, racionální postoj policie uchránil Českou republiku před doslova hyperbolickým nástupem kriminality. Teoreticky zde mohlo "sedět" za minulý rok čtvrt miliónu lidí, což by se rovnalo systémové poruše. Ten nesoulad v postojích policie je vysvětlitelný snadno. Policie ČR - to je čtyřicet tisíc lidí, ne jednolitá masa. A jedinci toužící po sebezviditelnění jsou i tam... Ale zpátky do Parlamentu.

PRAVDA NIKOHO NEZAJÍMALA
Pan poslanec Pejřil vysvětlil sněmovně závěry PAD a navrhl severovský zákon zrušit. Následovala "diskuse" - přesněji přehlídka iracionálních emocí. Poslanci začali předvádět, že většina z nich - jak správně řekl pan poslanec Pejřil na začátku - nemá o drogové problematice ani šajn. Nemělo smysl to moc poslouchat, dokud nevystoupil Stanislav Gross, ministr vnitra: "... aspoň podle mého názoru, se kterým se ztotožnila většina vlády, závěry studie neodpovídají analýzám." A tak jsem si šel dát radši do kuřárny hřebík do rakve. Většina vlády se s (naprosto nekompetentním) názorem ministra Grosse totiž neztotožnila, právě naopak. Pan ministr je výslovně zaúkolován závěry PAD promítnout do praxe: "USNESENÍ VLÁDY ČR ze dne 14. listopadu 2001 č. 1177 Vláda bere na vědomí sumarizaci hlavních výsledků projektu Analýza dopadů novelizace drogové legislativy... a zavazuje se:

1. Legislativně rozdělit drogy do dvou, respektive tří kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti - tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich (zne)užívání. Termín: 31. 12. 2002.

2. V oblasti potlačování nabídky tzv. tvrdých drog věnovat zvýšenou pozornost heroinu, zdravotně i sociálně nejvíce devastující droze, která je - podle výsledků projektu Analýza - na černém trhu stále dostupnější. Provede: ministr vnitra. Termín: průběžně."

Přesto před poslanci - těmi, kterým se musí zodpovídat - povídal to, co je psáno výše. Otevřel jsem v kuřárně už druhý balíček cigaret a naslouchal, jak Ivan Langer některé Grossovy "nepřesnosti" vyvrací. Hovořil rozumně - a tak neměl šanci. Jak zmlkl, začali se střídat komunisté s lidovci a horlili, vylévali se a zoufali si, že "DROGY JE PŘECE POTŘEBA ZAKÁZAT". Pak se ozval poslanec Miroslav Ouzký: "V současné době se projednává v Radě Evropy zpráva o závislosti represívnosti aparátu ve vztahu k úmrtí mladých lidí konzumentů drog. Evropská statistika jednoznačně dokazuje, že úmrtí v souvislosti s užíváním drog jednoznačně stoupají tam, kde stoupá represe." A zase si ho, protože mluvil rozumně, nikdo nevšiml. Pak se zase horlilo a pak hlasovalo. Přítomných 164, 119 pro zamítnutí, 22 proti. Návrh vyškrtnutí severovské novely byl smeten se stolu.

HOŘKÁ KÁVA V KULOÁRECH
Naprosto znechuceně sedím v kuloárech sněmovny. Poslanec Pejřil má viditelně lepší náladu než já - přestože už vím, že jej dnešní návrh stál místo na kandidátce do povolební sněmovny. "To není přesné!" směje se poslanec Pejřil. " Mne kvůli tomu přeřadili na nevolitelné místo a já jsem několika lidem řekl, že mi na tom, co si o mně myslí mé děti, záleží víc než na tom, co si o mně myslí politici. A pak jsem se z kandidátky vyškrtl sám. Dnešní jednání asi i vám ukázalo, jak se Poslanecká sněmovna staví k pravdě - realita většinu kolegů prostě nezajímala. Arogance, která z takového nezájmu čiší, mne děsí. Z aktivní politiky rozhodně neodcházím, ale víc vám zatím neřeknu. A toho, že jsem dnešní návrh podal, v žádném případě nelituji - tu pravdu bylo nutné říct nahlas a za to jsem jako poslanec placený."