Braun a česká společnost
Zdravotnické noviny (1. 3. 2002), autor: Martin Vaněk

Glosa

"Braun" je vedle pervitinu typickým důkazem dovednosti a vynalézavosti českých (československých) narkomanů. Kulturně, sociálně a obchodně jsme úzce spjati s německou drogovou zónou, výraz "braun" rovněž pochází z této jazykové oblasti. Jedná se o velmi kvalitní opiát, který byl vyráběn a konzumován v uzavřených komunitách (každá měla svého "chemika"), k volnému prodeji se nedostával tak často, trh s "braunem" prakticky neexistoval. Týkal se tedy vysoce specifické subkultury toxikomanů, kterým je dnes kolem 45 až 50 let, a není výjimkou, že jsou na "braunu" stále závislí (v současnosti asi jedno procento celkového počtu závislých na opioidech). Těm, kteří přežili, se daří relativně dobře ve srovnání s heroinovou populací. Tento derivát kodeinu na naší opiátové scéně jasně dominoval až do roku 1993, kdy začala být Česká republika s nástupem konvertibility koruny cílovou (nikoliv tranzitní) zemí pro distributory heroinu. "Braun" se od současných drog liší ještě v jednom, velmi podstatném aspektu - všechny ingredience, které jsou nutné k jeho výrobě, byly dříve volně dostupné, a to i bez lékařského předpisu. V posledních deseti letech jsme svědky prudkého nárůstu kriminality spojené s užíváním drog. Ruku v ruce s tímto jevem jde i zvýšený zájem společnosti o drogovou problematiku. Společnost se totiž o ni začíná zajímat až tehdy, když jí určitým způsobem vadí, když se cítí ohrožena - například v okamžiku, kdy se mezi narkomany začnou šířit nakažlivé nemoci. Je zřejmé, že uživatelé "braunu" společnost zdaleka neohrožovali tak jako současní konzumenti heroinu a jiných "tvrdých" drog.