Tanec s extází
Respekt (4. 3. 2002), autor: - JK -

Česká vláda váhavě zmírňuje protidrogovou represi

Je sobota hodinu před půlnocí a chrudimským R-Klubem duní techno. Sto padesát místních i přespolních návštěvníků tančí hypnotizováno psychedelickou videoprojekcí. Někteří pokuřují ve vedlejší prostorné místnosti na pohodlných pohovkách a další obsazují bar. Krátce před půlnocí se mezi barevně oblečenými tanečníky objevuje skupina pěti městských strážníků - zajímají je občanky. Kontrolní čtvrthodinka neodhaluje žádné nezletilé a černý tým zas mizí ve dveřích. Opravdové pozdvižení by podle chrudimské policie nastalo až tehdy, kdyby hlídka v klubu objevila pracovníky pardubického K-centra, jak přítomným testují rizikovost extáze.

Čistota půl zdraví

Chrudimský klub se před časem dostal na stránky novin vlastně náhodou. Lidé z pardubického kontaktního centra totiž ohlásili plán testovat chrudimským tanečníkům pilulky oblíbené taneční drogy extáze. Systém, který již dva roky funguje v Praze a Brně, je velmi jednoduchý: člověk chystající se požít drogu si svou tabletu nejprve nechá pracovníkem K- -centra otestovat na přítomnost účinné látky extáze, zvané MDMA. Dozví se tak, jestli pilulka není "nařezaná" jinou nebezpečnou látkou nebo nejedná-li se například o falešnou extázi, tzv. PMA, která nedávno připravila o život několik lidí v Polsku a jednoho člověka v Česku. Součástí testu je i poučení o škodlivosti extáze, samozřejmostí je anonymita. "Jde o to chránit zdraví těch, kteří se již rozhodli drogu vyzkoušet," shrnuje podstatu testů šéf pardubického K-centra Pavel Zahradník. Pardubickým policistům se ale testy nelíbí. "Začnete-li s testováním, zasáhneme," vzkázali K-centru. "Všichni by měli mít zájem na tom, aby tu drogy vůbec nebyly, a ne je mládeži ještě testovat," říká mluvčí pardubické policie Hana Fojtíková. Recept na svět bez drog ale zatím neexistuje, a policejní špičky na celostátní úrovni jsou proto k ochranným testům přece jen benevolentnější. "My v tom žádný trestný čin nespatřujeme," říká šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous. "Osobně si ale myslím, že je to nemorální," dodává. Podle zastánců sekundární prevence jsou "E-testy" totéž co státní normy, hlídající výskyt smrtelného etylalkoholu v lahvích pijáků. Navíc jde o součást Akčního plánu boje proti drogám schváleného Evropskou komisí a kromě bezprostředního zdravotního aspektu jsou i ekonomicky výhodné. Náklady na jednu minutovou zkoušku se pohybují v řádech haléřů (50 ml tinktury stojí 600 Kč, na jeden test je třeba kapka). Výjezd záchranky na pomoc předávkovanému vychází podle šéfa pardubické záchranné služby Dušana Libiaka zhruba na 3 tisíce korun. Za minulý rok vyjížděli pardubičtí záchranáři v souvislosti s drogami pětkrát. (Alkohol si vyžádal čtyři stovky výjezdů za celkem jeden a čtvrt milionu korun.) Testování extáze se běžně provádí v zemích Evropské unie a v USA. U nás se stánek průkopnického brněnského sdružení Podané ruce objevil například loni na taneční akci Open Air Field, kde byl o testovací stolek velký zájem.

Chyťte zabijáka

Chrudimský případ znovu poukazuje na obavy odpůrců protidrogových novel z roku 1999, že policie hnaná ambicí zajistit "společnost bez drog" působí možná víc škody než užitku. "Já bych to chrudimským kolegům nezazlíval - na vině je neujasněnost situace, kdy vlastně nikdo neví, jak testování klasifikovat," zastává se kolegů již citovaný Komorous. Ve snaze zjistit praktický dopad novely, která u nás v roce 1999 zavedla trestnost držení nelegálních drog, si vláda u ministerstva spravedlnosti objednala celkový rozbor. Práce známá pod zkratkou PAD (neboli Projekt analýzy dopadů novelizace drogové legislativy) přinesla jasný výsledek. "Zavedení trestnosti držení nelegálních drog pro vlastní potřebu nesplnilo žádný ze svých testovaných cílů," píše se ve zprávě. Tedy nedošlo ke snížení dostupnosti drog ani počtu uživatelů drog. Podle autorů studie měla intervence spíše negativní dopady. Především se hrozba postihu samotným poživačům drog projevila na důvěře lidí ke kontaktním centrům. To názorně ukázal příklad olomouckého K-centra, kde policisté v roce 1999 na základě nového zákona vyzvali zaměstnance ke spolupráci - tedy k udávání podezřelých návštěvníků. Když centrum odmítlo, začali si sem strážci zákona chodit pro vytipované osoby sami. "Měli jsme zhruba čtyřicet klientů, po policejních návštěvách nám zbyli tři," popisuje situaci šéf centra Lukáš Hrubý. Rubem tohoto dozoru byl například téměř osmdesátiprocentní nárůst žloutenky typu B v Olomouci mezi rokem 1998 a 1999. Dnes se již situace uklidnila, centrum opět navštěvuje zhruba 25 lidí, ani jeden z původních se však nevrátil. Samotný fakt, že každý rok stoupá spotřeba nelegálních drog, dokazuje, že je třeba měnit metody boje proti nim. Testování extáze tak v této souvislosti připomíná cestu, kterou prošla bezplatná výměna jehel: počátkem 90. let společnost ostře odmítala dávat narkomanům náčiní, dnes je to samozřejmost. "Výměna jehel je prevence, která má své místo," potvrzuje Komorous. První výsledky zmíněné analýzy PAD bychom měli vidět již na konci roku. Vláda na základě zprávy přijala několik závazných opatření: rezorty spravedlnosti a zdravotnictví mají za úkol rozdělit drogy do dvou až tří skupin podle společenské nebezpečnosti. A ministr vnitra má zaměřit pozornost hlavně na heroin - největšího zabijáka z místní nabídky drog.