SPOLEČNĚ PROTI EXTÁZI
Reflex (21. 2. 2002), autor: Petr Holec

Čtvrtého února televize Nova odvysílala v hlavním zpravodajství další epizodu ze seriálu bulvárního boje proti taneční scéně. Během pár týdnů se už podruhé zabývala testováním extáze, tentokrát v chrudimském R-klubu. Informace se opět míjely s realitou, a kdyby neovlivňovaly důležitou práci mnoha lidí, byla by to legrace. Takhle se - snad kromě Zazy, jenž ví své - nikdo nesměje.

Po sérii štvavých reportáží proti terciární protidrogové prevenci - jinak snižování zdravotních rizik u uživatelů drog, jehož součástí je bezplatné testování drogy - se kořistí nejsledovanější televize stalo krajské pardubické K-centrum. Stejně hystericky a nesmyslně Nova testy rozmázla už těsně před silvestrem. Nezůstala v tom zdaleka sama. Přidal se i regionální kanál Puls, Český rozhlas a místní noviny i regionální příloha MfD. S vysvětlením, že by věděl, jak zabránit, aby se droga vůbec dostala do oběhu, přispěchal i nestor české represe Pavel Severa. Jako obvykle ovšem zapomněl vysvětlit jak. V médiích se objevily i zavádějící informace, že by Chrudim byla prvním českým městem, kde by se extáze testovala, nebo že Národní protidrogová centrála kvůli stejným testům podala trestní oznámení na brněnské sdružení Podané ruce. Celá kauza je o to absurdnější, že ji odstartovalo nevinné sdělení vedoucího K-centra Michala Zahradníka pro ČTK a že stejné rychlotesty prováděné jinými organizacemi u nás bezproblémově běží už přes dva roky. Chrudimi, kde měly původně začít v únoru, by primát přesto patřil: testy by zde skončily, ještě než začaly. Spor sice zatím nepřesahuje Pardubicko, v budoucnu by však mohl uškodit i jiným organizacím provádějícím drogovou prevenci. Poté, co iu nás vloni zemřel na otravu řezanou extází mladý člověk a druhého zachránili až lékaři, jsou testy pilulí důležitější než kdykoli předtím. Navíc jde o součást akčního plánu EU v oblasti ilegálních drog pro období let 2000-2004, schváleného Evropským parlamentem. Obdobný program funguje jak v některých zemích EU, tak i v jinak nesmyslně represívních USA. Testy lze přirovnat k výměně jehel či stříkaček na aplikaci drog.

VÍKENDOVÍ EXPERIMENTÁTOŘI
Pardubické K-centrum zrovna nevypadá jako trhák komerčních zpráv. Přízemní objekt utopený hluboko v zahradě leží na periférii a připomíná spíš mateřskou školu. Jeho klienty však jsou víc než tři stovky pře vážně nitrožilních uživatelů drog. Ale časy se změnily. Kvůli výraznému nárůstu konzumace extáze v Pardubickém kraji, k němuž došlo v poslední době, se vedení centra rozhodlo, že by jeho streetworkeři mohli v rámci terénní prevence drogu uživatelům testovat na přítomnost látek MDMA či MDA. Pokud je test neindikuje, je velká pravděpodobnost, že obsahuje jiné, mnohem nebezpečnější látky. Prostředí R-klubu v deset kilometrů vzdálené Chrudimi si lidé z K-centra nevybrali náhodou. Stejně jako jeho majitelé vidí v prevenci příležitost, jak předejít šíření nečisté drogy a z toho plynoucím rizikům. Dalším impulsem byl i telefonát Jiřího Valnohy z brněnského sdružení Podané ruce, které u nás s tímto pro gramem před více než dvěma roky začalo. Ten K-centrum vloni v srpnu požádal o pomoc při stejných testech během jedné z největších tuzemských tanečních parties, pardubické Summer of Love. "Z našich statistik jsme vysledovali, že nám zhruba od loňského ledna ubývá mladší klientela, jak my říkáme - víkendoví experimentátoři," vysvětluje Zahradník. "I od našich dlouhodobých klientů jsme zjistili, že se spousta z nich přibližuje taneční scéně, jíž dominuje extáze." V ývoj nijak překvapivý, vedle metropolí Prahy a Brna tvoří Pardubicko další dominantní oblast taneční scény. "Přišlo nám logické tuto skupinu lidí následovat, něco o nich zjistit a případně nabídnout užitečné služby. To je náš cíl." Důležitost prevence zvyšuje na Pardubicku skutečnost, že v menších městech a obcích, jakými jsou statisícové Pardubice nebo pětadvacetitisícová Chrudim, se taneční a tradiční drogová scéna často překrývají. Stejný dealer zde pro dává na taneční party celou škálu drog, od trávy přes extázi až po vysoce nebezpečný pervitin, což nebývá zvykem ve velkých městech, kde tyto skupiny bývají odděleny. Zařízení jako K-centrum tak může v terénu podchytit víc rizikových případů. "Taneční scéna s sebou navíc přináší podstatně větší anonymitu, protože v klubu se všichni ztratí," dodává Zahradník. Rozšířit preventivní program na taneční scénu se pardubické K-centrum rozhodlo vloni na podzim. "U sdružení Podané ruce jsme si objednali testovací sady a zaškolení. Současně jsme hledali místo, které by bylo nejen pro testování nejvhodnější (na rozdíl od Podaných rukou chce K-centrum drogu testovat pouze v terénu - pozn. autora)," říká Zahradník. "V Chrudimi jsme vyhráli grantové řízení městského úřadu na rozšíření terénního programu. Přímo v prostředí R-klubu provádíme nejen výměnu jehel, ale i interaktivní besedy se žáky posledních ročníků základních plus prvních a druhých ročníků škol středních. Právě v tomto věku nejvíc dochází ke vstupu na taneční scénu. Autentické prostředí nám pomáhá navázat kontakt. Všude platí pravidlo nabídky a poptávky a testy, které jsme do toho chtěli začlenit, jsou jasnou odpovědí na poptávku naší cílové populace. Tedy lidí rozhodnutých vzít si extázi."

KVADRATURA STÁTNÍHO KRUHU
Kauza by svou absurditou překvapila i Franze Kafku. Na Pardubicku však syrově popisuje skutečný chaos panující ve státní správě. Poprvé se Zahradník o testování zmínil vloni sedmadvacátého prosince, když odpovídal ČTK ve spojitosti s protidrogovými besedami. "Na základě toho vznikla první mediální vlna, na niž reagovala chrudimská policie," uvádí Zahradník. Ta se vyjádřila pro ti testům. Přes Okresní úřad v Chrudimi si proto sjednal schůzku s chrudimskou kriminálkou, aby vysvětlil, o co jde, a aby se domluvili na dalším společném postupu. "Schůzka proběhla a neoficiálním stanoviskem policie bylo, že dokud se neobjasní brněnská kauza a nevyjádří se státní zástupce, nebudeme pokračovat." Žádná brněnská kauza ovšem neexistuje, protože lidé z Podaných rukou stejné testy stále bez problémů provádějí. Stejně tak nevědí ani o žalobě, již by na ně měla podat protidrogová centrála. Ta prý podala pouze podnět k přešetření, ale od té doby se nic neděje. "Na testování není nic nezákonného, konzultovali jsme to s naším právníkem. Lidi z protidrogové centrály u nás byli, vysvětlili jsme jim, o co jde, a zase odjeli. O žádné žalobě nevím," říká Jiří Valnoha z Podaných rukou. Že by šlo o protiprávní jednání, vyloučila i mluvčí policejního prezídia Ivana Zelenáková, když v pardubické příloze MfD doslova prohlásila: "Podle okresního státního zástupce se o trestný čin jednat nemůže. Aktivisté totiž drogu neprodávají, tu si člověk koupí od někoho jiného. Nenabádají ani k její konzumaci. Zájemce k nim přichází s úmyslem tabletku spolknout." Jelikož jsem nerozuměl motivaci chrudimské policie, jež je v policejní hierarchii nižším článkem než prezídium a měla by respektovat jeho právní názor, zavolal jsem její mluvčí Věře Hamáčkové. Ta prohlásila, že "nic není legislativně ošetřeno" a že jim testování "nepřijde zákonné". Na mou námitku, že stejné testování už přes dva roky běží po celé zemi, aniž by policie zakročila, překvapeně odpověděla, že je to zajímavé a divné, nicméně že se zeptá chrudimských vyšetřovatelů. Nakonec se odvolala na již zmíněnou neexistující "brněnskou kauzu". To nejlepší ovšem na závěr. Chtěl jsem znát oficiální názor Meziresortní protidrogové komise, jež by měla mít jasnou koncepci, zatím však úspěšně hraje mrtvého brouka. Zástupce jejího šéfa, toho času na služební cestě, mi ústy sekretářky vzkázal, "že se k tomu nechtějí vyjadřovat a že je to věcí policie".

EPILOG
Nikdo teď neví, co bude v Chrudimi dál. Lidé z Podaných rukou mají v polovině února zaškolit streetworkery pardubického K-centra, testovací sada je na cestě. Současně Zahradník plánuje schůzku s pardubickou státní zástupkyní a tiskovku. "Občanská sdružení musí být flexibilní a musí zaplňovat nepokrytá místa. Od toho jsme tady i my. Trvám na tom, že testy jsou nutné, a myslím, že by bylo užitečné, kdyby se k tomu oficiálně vyjádřila Meziresortní protidrogová komise. Nechceme jít do sporu s policií, předpokládám však, že dřív nebo později dojde z jejich strany ke změně postoje," doufá vedoucí centra. Myslím, že přinejmenším jeden telefonát jsem mu ušetřil.