Ruští hackeři jsou pyšní na svou činnost
Zpravodajství ČTK (11. 3. 2002), autor: AC

MOSKVA 11. března (zpravodajka ČTK Alexandra Malachovská) - Stát se milionářem díky jedinému kliknutí myší je snem mnoha ruských počítačových odborníků. Vzorem pro ně je Petrohraďan Vladimir Levin, který už v roce 1994 odcizil z účtů nic netušících klientů peněžního ústavu Citibank zhruba 12 miliónů dolarů. Jeho krajani se dokonce pyšní tím, že pojem "ruský hacker" se stal postrachem západních bank, majitelů účtů, kreditních karet a internetových obchodů. Obvinění z kriminality však rozhodně odmítají.

Levin byl dopaden náhodou a prý jen kvůli vlastní nedbalosti. Nezničil stopy svého pobytu v počítačové síti banky, kterou okrádal. Britská bezpečnostní služba vypátrala Rusy, kteří s ním v Británii spolupracovali, a přiměla je, aby Levina pozvali do Londýna. Byl zatčen a odsouzen ke třem letům vězení. Mýtus o "ruské mafii" se však rozplynul, neboť se zjistilo, že šlo jen o "šikovné ruské hackery". Petrohradský mikrobiolog Levin prý koupil "recept" na proniknutí do počítačové sítě Citybank za pouhých sto dolarů od místního hackera.

Další Rus Dmitrij Skljarov byl jako první člověk na světě obviněn v USA z porušení zákona o ochraně copyrightu. Skljarov vypracoval program, který umožňuje obcházet ochranu elektronických knih ve formátu Adobe PDF. V USA o svém programu informoval na konferenci hackerů, kde byl zatčen. Nyní je sice v Rusku, ale proces pokračuje a americká vláda již žaluje nejen Skljarova, ale i společnost ElcomSoft, pro kterou pracoval. Společnost odmítá ztotožňovat Levina se Skljarovem s odůvodněním, že v prvním případě člověk kradl cizí peníze, zatímco v druhém jen napsal program, který by mohl být využit pro nezákonné cíle.

Rusko se nepřipojilo k dohodě 26 evropských zemí, USA, Mexika, Kanady a Japonska, které v roce 2001 podepsaly mezinárodní konvenci o boji s počítačovou kriminalitou. Ta předpokládá přijetí zákonů, jež by zakazovaly neautorizovaný přístup k počítačovým sítím, krádeže údajů, počítačové pirátství atd. Důvodem je údajně nezájem ruských úředníků na odhalování těchto trestných činů.

"Ve virtuálním prostředí se točí obrovské sumy a určitá část vlády má zájem na zachování nynějšího chaosu. Pokud Rusko schválí zákony o boji s kybernetickou kriminalitou, bude velmi jednoduché zjistit všechny nezákonné elektronické platby a převody," říká vedoucí oddělení pro boj s počítačovou kriminalitou ministerstva vnitra Alexandr Sluckij. Podle jeho slov se dnes příjmy ruského stínového byznysu v této oblasti mohou vyrovnat ziskům z obchodu drogami a zbraněmi.

Jedním z nejpopulárnějších způsobů počítačových krádeží v Moskvě je využívání cizích kreditních karet. Podle Sluckého je naivita klientů západních bank zarážející. Ruští hackeři je žádají o sdělení údajů jménem údajných manažerů jejich bank a ti ochotně sdělují vše, co je potřeba. Hackeři se pak nezdráhají získané údaje prodávat. Inzeráty typu "čerstvá čísla kreditních karet" jsou na různých internetových stránkách. Jedno číslo kreditky je možné koupit za 50 centů až dolar. Zkušení hackeři většinou ukradené číslo použijí jen jednou a vybírají částku do sta dolarů.

Ve městě Tambov v ruském vnitrozemí byl odhalen 16letý chlapec, který si díky ukradeným číslům kreditních karet nakoupil počítač, tiskárnu, hudební věž a další techniku. Místní okrskový policista se prý podivil, kde velmi chudá rodina vzala na nákup drahého zařízení. Chlapec se při výslechu přiznal, že použil peníze z kreditky, kterou našel na internetu. Klient, kterým byl švédský občan, se však odmítl kvůli asi 1500 odcizeným dolarům soudit.

Jak píše časopis Dělovaja chronika, v Moskvě jsou stovky internetových obchodů, které se zabývají získáváním údajů o kreditních kartách. V Runetu je nyní registrováno na 800 internetových obchodů, z toho pouze asi 300 má zisky z obchodu.

U kteréhokoli stánku s počítačovou produkcí se v Moskvě prodávají návody pro začínající i pokročilé hackery. Uznávaný vůdce moskevských hackerů Arvi Hacker, vlastním jménem Ilja Vasiljev, má vlastní Občanskou školu hackerů, kde vyučuje tajům nezákonného pronikání do počítačové sítě. Obviňování hackerů z počítačové kriminality však odmítá a tvrdí, že jde o vysoce kvalifikované profesionály. Podle něj by ruští hackeři mohli narušit program kterékoli banky na světě, avšak z "humanitárních důvodů" to nedělají. Je to podle něj nebezpečné, neboť pak by se jich ujala mafie a hackeři by museli platit víc, než si sami vydělají.

Podle Sluckého mezi ruskými bezpečnostními službami a moskevskou hackerskou "diasporou" panuje jakási "gentlemanská dohoda". Tím se prý Rusko liší od USA, kde si prý FBI proti sobě poštvala hackery a způsobila tak velké problémy sobě i mnoha společnostem. Hackeři podle Vasiljeva nekradou; jen si navzájem dokazují svou profesionální zdatnost.