Mafie by nezničila ani legalizace drog
Hospodářské noviny (25. 2. 2002), autoři: Jan Hrbáček, Eva Hanáková

Experti míní, že případné uvolnění trhu s omamnými látkami by nemělo žádný výrazný ekonomický efekt.
Stát by po legalizaci podle odhadů trochu ušetřil, drogových mafií by se to však nijak nedotklo.

Česká republika vydává na drogový problém ročně přes 1,5 miliardy korun. Podle šéfa Meziresortní protidrogové komise Josefa Radimeckého jde většina peněz - 1,3 miliardy - na represi. Zbytek spolkne léčba a prevence. Nelegální organizace, které z drog žijí, přes snažení úřadů vydělávají ročně desítky miliard. Změnilo by se na této statistice něco, kdyby byl drogový trh částečně legalizován? Čeští politici takovou změnu zatím hlasitě odmítají, ekonomická představa legalizace nicméně existuje. Podle Davida Marka z Patria Finance by drogy v případě legalizace podléhaly spotřební dani, podobně jako cigarety a alkohol. "To by mělo vliv na zvýšení příjmové části rozpočtu. Naproti tomu však musíme počítat s náklady na léčbu závislých, která ho zatěžuje. Není jednoznačné, který z těchto efektů by převážil," upozorňuje Marek. Petr Zahradník z Conseq Finance je přesvědčen, že by stát uvolněním drog nic nezískal. "Legální by totiž byl pouze určitý zlomek drogové množiny a jeho používání, výroba samotných komponent by však zřejmě legální nebyla a tudíž by žádná společnost nemohla na těchto aktivitách založit svůj byznys. Z toho důvodu by legalizace lehkých drog nevedla téměř k žádnému růstu HDP," míní. Podle dalšího z analytiků, Pavla Capoucha z Venture Investor, by se za určitých okolností růst HDP očekávat dal - pokud by se zisk z drogového byznysu nerozléval na účty organizovaného zločinu, ale zůstával by na konkrétním území a pod větším dohledem. Omamné látky by v takovém případě byly i normálně daněny. Ať už by ekonomický model legalizace vypadal jakkoli, přítrž drogovým mafiím by podle odborníků neudělal. I když by jejich příjmy pravděpodobně snížil. Josef Radimecký si dokáže představit legalizaci regulovanou například osmnáctým rokem věku. Mafie by se pak ale podle něj zaměřily na mladistvé a děti. Také šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous tvrdí, že i v zemích, kde byl prodej drog částečně či úplně povolen, nezákonný obchod nezanikl. "Například úřady v Nizozemsku, kde jsou lehké drogy tolerovány, odhadují, že se počet ilegálních míst, kde jsou lehké i tvrdé drogy dostupné, za poslední tři roky více než zdvojnásobil," dodal Komorous. Národní protidrogový koordinátor Vladimír Polanecký odhaduje, že by po legalizaci počet závislých lidí vzrostl na dvoj- až trojnásobek. Takže by následně byly vyšší i výdaje státu. "Vzrostly by náklady na léčbu, na prevenci ne. Pokud legalizujete drogy, nikdo se nebude bát, všichni si začnou píchat a ne každý by se léčil," tvrdí. Radimecký se podobného boomu neobává. Podle něj by se jen část ze stávajících 1,3 miliardy korun na represi přesunula směrem k prevenci a léčbě. Šéf Meziresortní protidrogové komise nicméně dodává, že pro úspěch případného legálního prodeje drog by stejně nakonec byl nejdůležitější přístup státu: "Kdyby se ke kontrole stavěl stejně vlažně jako k alkoholu a cigaretám, které se také nesmí prodávat mladistvým, nárůst nově závislých by šlo stěží ovlivnit." Radimecký vidí i další rizika: například ne každý, kdo chce okusit heroin, by našel odvahu si pro něj zajít k lékaři nebo jej koupit veřejně v lékárně.

Odhad poptávky po drogách

droga počet cena na ulici průměrná spotřeba hodnota konečné
konzumentů (Kč za g, kus) za rok (g, ks) spotřeby (mil. Kč)

heroin 15 000 1000 360 5 400
pervitin 22 500 900 180 3 645
kokain 1 860 2 250 30 126
LSD/halucinogeny 6 540 200 12 16
exstasy 5 820 175 5 051
konopné drogy 250 000 250 100 250

Zdroj: ČSÚ