Česká drogová scéna má svoje specifika
Zdravotnické noviny (1. 3. 2002), autor: Martin Vaněk

Populace českých narkomanů je v současnosti co do počtu rozdělena na dvě srovnatelné poloviny, na tzv. "heroinisty" a "pervitinisty". Tyto údaje pocházejí ze zkoumání skupiny asi 4500 lidí, kteří jsou v Praze registrováni jako toxikomani. Mnohem větší skupinu tvoří tzv. "experimentátoři", kteří sice vyzkoušeli poměrně široké spektrum omamných látek, fungují ale u nich mechanismy zpětných vazeb a konkrétní drogu už konzumovat přestali.

Podle Zdeňka Veselého, lékaře pražského Centra metadonové substituce DROP IN, by anonymní dotazníky provedené v Praze u mládeže do 20 let přinesly pro někoho možná překvapivé výsledky. Podle empirického odhadu by pravděpodobně nadpoloviční většina dotázaných přiznala zkušenost s omamnými látkami, především ze skupiny amfetaminů ("extáze") a "trip" (LSD), přičemž tato čísla by vůbec nereflektovala uživatele marihuany. Tato data jsou však ve vyspělé Evropě celkem normální, jen malé procento z řad experimentátorů se dostane k častějšímu užívání drog, které později vede ke každodenní konzumaci a ke vzniku závislosti. Uživatelům látek amfetaminového typu (u nás jednoznačně převažuje pervitin a jeho různé deriváty za pervitin vydávané) hrozí vznik psychické závislosti, maximálně po pětileté konzumaci se dostávají do těžkých psychotických stavů, které je "donutí" přejít na opiáty (tzv. samoléčba heroinem). Opioidy sice tyto psychózy tlumí, vedou ale k mimořádně závažným stavům fyzické závislosti a dalším zdravotním problémům. To je případ části pacientů, kteří jsou v současnosti zařazeni do metadonového substitučního programu. Všichni jsou dnes závislí na opiátech, ale mnoho z nich začínalo na amfetaminech, poté přešli na směsi pervitin - opiát (tzv. "speedball") a nakonec na heroin (v dřívějších dobách na "braun", viz rámeček).

ČESKÉ ODLIŠNOSTI
Významným nešvarem české drogové scény je zakořeněný zvyk nevyzkoušené a okamžité nitrožilní aplikace, která je vysoce riziková, a pro samotný průběh závislosti, její prognózu a budoucí možnosti terapie nejméně vhodná. Ve vyspělých státech v současnosti převažují jiné metody prvních aplikací, především per os (například "extáze") a šňupání (kokain, pro velmi vysokou cenu se v našich podmínkách vyskytuje minimálně - stojí kolem tří tisíc korun za gram). Při nitrožilní aplikaci se často používají nesterilní jehly, které si uživatelé drog navzájem půjčují. Výsledkem je masivní nárůst infekčních chorob, a to nejen obávaného HIV: "Hepatitidu C, která má podobný průběh, a především stejně špatnou prognózu, má 80 procent klientů našeho centra, dalších 50 procent je infikováno hepatitidou A a B," říká Z. Veselý. K lékaři se jich ovšem akutně dostává jen mizivé procento, do ordinací přichází jen ti z nich, kteří už mají za sebou víceleté užívání drog a kteří mají závažné osobní zdravotní nebo sociální problémy. K lékaři přicházejí nejméně často lidé ze skupiny "experimentátorů", anebo ti, kterým se již podařilo ze závislosti nebo před závislostí uniknout (fyzická závislost na heroinu vzniká po dvou až třech měsících užívání) a kterých je pravděpodobně výrazná většina.

LÉKAŘ, SPOLEČNOST A DROGOVĚ ZÁVISLÍ PACIENTI
K praktikovi se uživatelé pervitinu dostávají jen minimálně, jelikož příznaky psychické závislosti na nich nejsou nejprve příliš patrné, a také z toho důvodu, že se často jedná o mladé lidi do 20 let. kteří ke svému lékaři na pravidelné prohlídky chodí jen výjimečně. Svému okolí a rodině, které se "něco nezdá", mohou namluvit, že jsou po těžkém flámu nebo po nemoci. Užívání pervitinu tedy bývá ve většině případů jen vedlejším nálezem. Základním problémem těchto lidí je získávání dezinfekčních prostředků, sterilních stříkaček a jehel, k těmto účelům proto anonymně navštěvují tzv. "káčka" (K-centra) nebo zařízení DROP IN, která jsou financována z různých grantových programů a sponzorských darů. Tato tzv. výměnná centra jsou nejčastějším místem prvního záchytu. Stav závislých na heroinu je obvykle natolik špatný, že se dostávají pod tlak svého okolí a rodiny, a přicházejí přímo do K-center (nízkoprahových středisek). Obvyklou praxí nízkoprahových středisek je tzv. výměnný program - výměna jehel kus za kus. Důvodem této výměny je snaha o to, aby použité, potenciálně infikované stříkačky a jehly nebyly vyhazovány na veřejných místech. Klient těchto center obvykle získá po několika měsících, ale i letech k personálu důvěru, zaregistruje se a zapojí, nikoliv již anonymně, do některého typu terapie, postupně si uvědomuje své problémy a získá pocit, že by je měl řešit. V této fázi se mu nabízí několik možností:

* Dále pokračovat ve výměnném programu (ještě není zralý k léčbě, své cíle zatím proklamuje jen verbálně). Získá telefonní čísla a adresy léčeben a dále dochází do K-center. Naučí se co nejméně zdravotně ohrožovat sebe a ostatní drogovou i nedrogovou populaci.

* Může podstoupit - v případě DROP IN ambulantní detoxifikaci (tzv. detox) například buprenorfinem. který má ale efekt jen do denní dávky zhruba 0,6 g heroinu (pouliční drogu nelze přesně titrovat). Detoxifikací je z těla eliminována návyková látka, dochází tedy k odstranění fyzické závislosti. Psychická závislost je následně doléčována podpůrnou terapií, především psychoterapií - například pobytem v zařízeních komunitního typu nebo v zařízeních ústavního typu, v léčebnách. Z. Veselý preferuje komunity, především pro mladší pacienty.

V případě, že klient bere příliš vysoké denní dávky heroinu (více než 0,6 až 0,7 g), nebude u něj pravděpodobně účinný detox buprenorfinem. Pro tyto pacienty existuje možnost, že budou převedeni z heroinu na metadon, jehož dávky jim budou postupně snižovány až k hodnotám tzv. převodního můstku (30 až 40 mg metadonu denně), kdy je nasazen buprenorfin, na kterém je klient vyveden do úplné abstinence. Celý proces, který trvá obvykle tři měsíce, je zautomatizován - klient přichází každý den do centra. na speciálním přístroji je mu do kelímku nadávkován metadonový roztok ochucený (a pro další užití znehodnocený) ovocnou šťávou, který před očima pracovnice centra vypije (vedou se jednání s VZP o kód "podání metadonu"). Substituovat se může různými látkami (opiáty), v Německu je například velmi oblíbený kodein. Poněkud odlišná je situace na malých městech a na vesnicích - lidé se zde více znají, užívání drog na rozdíl od Prahy rozhodně není tak anonymní.