Lůďo, to je naplosto nolmální...
Lidové noviny (24. 6. 2002), autorka: Marika Trnková
Dopisy redakci

Polemika

Na článek J. X. Doležala z 27. 5. (Eva Šimsová ze sdružení Rodiče proti drogám by měla na kolenou odprosit Ivana Doudu, zakladatele a provozovatele Drop In) reaguje představitelka sdružení.

Jiří X. Doležal, známý svým liberálním postojem k užívání "lehkých drog", by měl na kolenou odprosit tisíce nešťastných matek, které nyní zpytují své svědomí a přemýšlejí, zda nejsou onou hysteroidní až hysterickou "drogovou matkou", která svému dítěti nebyla schopna vytvořit pocit bezpečí, soustavně mu podlamovala sebevědomí a ono dítě ze zoufalství a ve snaze se od zlé matky odpoutat počalo užívat drogy. Nakonec proč ne! Vždyť podle psychologů mohou za častou nevěru mužů také jejich zlé a autoritativní matky. Proto nechme věci tak, jak jsou, a zamysleme se, proč v ČR od roku 1989 přibývá fetující mládeže. Je to přece tím, že přímou úměrou roste počet žen-matek, které jsou hysteroidní až hysterické, ba dokonce posesivní. Jak jednoduché a zavádějící! Jistě, každá matka fetujícího potomka usilovně přemýšlí, kde se stala chyba, a cítí pocit viny. Bohužel je však na to sama. Když v zoufalství vyhledá pomoc u Drop In, který je dle autora článku představitelem racionální drogové politiky v ČR, uvidí v okolí pouze zkrotlé narkomany, kteří snad pochopili, že je třeba chovat se ukázněně a použitím čisté injekční stříkačky chránit své spoluobčany od nakažlivých chorob. Autor článku má možná pravdu - toto zařízení zachránilo život tisíce lidí. Ale ne jejich duši a mysl.

Racionální drogová politika?

Co však představitelé této racionální drogové politiky ČR dělají pro to, aby nemuseli nikoho v budoucnu zachraňovat? Ivan Douda to v pořadu Áčko předvedl jasně. Se svým heslem "Klidně bych si dal občas jointa, následky jsou stejné, jako bych se opil" a obklopen příznivci marihuany (včetně 16leté dívenky Taťány kouřící jointy od 12 let chtěla bych ji vidět za dalších 10 let) připomínal pomateného psychologa, který v podání herce Oldřicha Kaisera reaguje na problémy mladíka slovy: "Lůďo, to je nolmální..." Sdružení Rodiče proti drogám křičí "Ne, není to normální" a snaží se změnit snahy o liberální postoj k "lehkých drogám". Vítá i návrh novely trestního zákona, kterým se trestnímu stíhání nevyhne ten, kdo bude propagovat užívání drogy prostřednictvím médií. Vždyť i nákup, resp. konzumace cigaret a alkoholu jsou zákony omezeny a společností vnímány jako něco nežádoucího, zdraví škodlivého. Proč by měla být marihuana výjimkou? Proč se postoj sdružení, prezentovaný paní Evou Šimsovou, nezamlouvá intelektuálovi typu Jiřího X. Doležala? Možná i proto, že by mu "vyschl pramen" a lidem by již nemohl či neměl co sdělit. Zakladatelům zmíněné racionální politiky se skutečně není za co omlouvat, neboť oni se snaží jen vyléčit drogově závislé občany, to však při veškeré úctě k této činnosti nelze prezentovat jako racionální drogovou politiku. Eva Šimsová si dovolila příliš. Jako matka syna, který měl v minulosti problémy s drogou (mj. není pravda, že začal smažit perník, ani si v minulosti nepíchal heroin) se po psychologickém "rozboru" profesionála Doudy přímo v pořadu Áčko (na téma velkého pocitu viny matky a chyb rodičů) nerozplakala ani nebičovala. Reagovala pragmaticky a držela se určeného tématu. Psycholog tak během pořadu změnil taktiku a označil paní Šimsovou za Taliban. Proti tomu je její hodnocení výsledků tzv. racionální drogové politiky na adresu pana Doudy "Vy jste nedokázal nic" jen slušnou reakcí.

Není to normální!

Sdružení Rodiče proti drogám se snaží vytvořit ve společnosti atmosféru, která by mládeži nedávala prostor k úvahám nad tím, zda marihuanu kouřit, či nekouřit, užívat, či neužívat lehké drogy, ale která by jasně (i dvanáctileté Táně) řekla ne, není to normální! V opačném případě by se mohlo stát, že tou "drogovou matkou" se stane sama společnost.