Thajsko chce zdanit potulné mnichy
Právo (11. 6. 2002), autorka: Lenka Hloušková

Shrbený muž s oddaným výrazem ve tváři žádající kolemjdoucí o drobný příspěvek výmluvně přitom pohybujíc miskou není v Thajsku zpravidla vnímán jako žebrák z okraje společnosti. Naopak tamější lidé ho hýčkají jako jednoho z následovníků Buddhy, tj. jednoho z vyvolených. Podle úřadů si prosbami o milodary vydělává v zemi na živobytí několik stovek, podle některých odhadů dokonce několik tisíc osob. Být potulným mnichem se během posledních let stalo nejen posláním, ale pro některé Thajce i výborným zdrojem nezdaněných příjmů. Zajišťování obživy pomocí milodarů patří podle buddhistů k staletým výsadám duchovenstva nazývaného sanghy. Thajská vláda se však na prosbu o drobné peníze, jídlo a jiné zboží, které se dále nedaní, dívá poněkud jinak. Podle jejích odhadů si může šikovný podvodník měsíčně ve velkých městech vydělat až 2250 dolarů (asi 76,5 tis. Kč). Špatně se falešným světcům nežije ani na venkově, kde obyvatelé jejich služeb využívají kvůli nedostatku skutečných mnichů k provádění rituálních obřadů. Úřady tvrdí, že dnes již není možné odlišit v řadách následovníků Buddhy skutečné světce od vypočítavých žebráků. Navrhly proto jejich plošné zdanění. Sanghy protestuje a vidí ve snaze státu získat peníze z milodarů zřejmý útok na svá historická práva. O pořádek mezi potulnými světci se snaží i samotné buddhistické duchovenstvo, které již před jedenácti lety zřídilo tzv. mnišskou policii, dohlížející na dodržování náboženských pravidel, tj. také na potulné světce. Vedoucí stošedesátičlenné "pátrací" jednotky Phra Khrusri Pattanakhun popisuje metodu boje proti podezřelým osobám žebrajícím v mnišském rouchu: "Moji lidé je nejdříve osloví a poté předvedou do nejbližšího chrámu, kde ho tamější představený podrobí zkoušce znalostí víry. V případě, že zadrženému dokážeme zneužití roucha, přichází na řadu státní policie a podvodník dostane při prvním prohřešku pokutu ve výši čtyř a půl dolaru (asi 153 Kč), za recidivu jde nesmlouvavě do vězení." Pattanakhun ale zároveň přiznává, že hříšníci často trestu uniknou, protože se chrámy obávají ztráty sympatií veřejnosti, konkrétně milodarů, z nichž žijí. Důvěra věřících k thajskému duchovenstvu, čítajícímu asi tři sta tisíc mužů, v posledních dvou desetiletích ochladla vinou řady skandálů. Na seznamu mnišských hříchů lze nalézt kuplířství, prodej a nákup drog, znásilnění a vraždy. K oblíbeným prohřeškům duchovních patří především navazování intimních vztahů s ženami a muži, což víra přísně zakazuje.