I závislost je nemoc, říká lékař
Mladá fronta DNES (24. 6. 2002), autor: Ivan Macek

Nechanice - Lékaři zabývající se léčbou závislostí tvrdí, že návykových nemocí je víc, než lidé tuší. "Tlak okolí, například množství úkolů a povinností, snaha prosadit se, nejistota či zklamání jsou jedny z mnoha příčin, proč lidé volí únik, který po čase skončí ničivým návykem a dlouhodobou závislostí," říká vedoucí lékař Léčebny návykových nemocí v Nechanicích Jiří Čížek.

* Lidé mluví o návycích a závislostech, ale ne vždy to znamená nemoc. Některé návyky k životu patří. Jak se liší návyk a závislost?
Medicína zná pojem závislost pouze v souvislosti se zneužíváním určité konkrétní látky jako takzvaný syndrom závislosti, který se může rozvinout po opakovaném užívání psychoaktivní látky. To je například ilegální droga nebo alkohol. Tento syndrom je charakterizován silnou touhou získat takovou látku, obtížemi v sebeovládání a postupným dáváním přednosti užívání látky před jinými aktivitami a povinnostmi jako jsou škola nebo práce. Typická je tolerance k účinku látky. S ní souvisí tendence zvyšovat dávku. Dalším podstatným rysem je odvykací stav, takzvaný abstinenční syndrom. Závislý často i přes jasné důkazy, že to škodí jeho zdraví, v užívání látky pokračuje.

* Které jsou nejčastěji užívané psychoaktivní látky?
Alkohol, tabák a opiody, do nichž patří heroin, kokain a pervitin.

* Jsou i jiné závislosti než na psychoaktivních látkách, například na určitých aktivitách, činnostech?
Do jisté míry ano, ale není to ovšem totéž. Některé z dalších forem závislostí - sběratelství, nakupování, sledování televize, používání mobilního telefonu, závislost na práci, sexu, přejídání - mají určité podobné charakteristiky jako příznaky závislosti na psychoaktivní látce.

* Co jsou tedy návykové nemoci? Je to totéž?
Tímto termínem vymezujeme okruh nemocí, s nimiž se setkáváme u pacientů, kteří k nám přicházejí s návykovým chováním buď v rámci závislosti na psychoaktivní látce, nebo jako patologičtí hráči. Často se stejné charakteristiky vyskytují u dalších duševních poruch, kterými nemocní trpí nebo jsou součástí chování nebo osobnosti nemocných. Opakované užívání drog - a to platí i o legálních drogách - tabáku a pití alkoholu - významně zasahuje do funkční rovnováhy mozku. Důsledkem tohoto narušení je nutkání vzít si drogu opakovaně, nejen tedy v případě abstinenčního stavu při vysazení drogy. Abstinence už pak není jenom otázka silné nebo slabé vůle a bez odborné pomoci je někdy prakticky nemožná.

* Znamená to, že závislost je skutečně nemoc a že pacient, který jí trpí, potřebuje podporu a léčbu?
Ano. Samozřejmě, na samotném počátku je souhlas s užitím, touha vyzkoušet něco jiného, vyrovnat se ostatním, překonat nudu. Pokračuje-li ale užívání návykové látky dále, začne se rozvíjet vlastní závislost.Ta postihuje nejen nemocného, ale i jeho okolí. Onemocnět může každý. Někteří lidé se například domnívají, že narkomani se mají o sebe postarat sami. Zpravidla změní svůj názor ve chvíli, když onemocní někdo z jejich blízkých. Najednou už to není feťák, ale člověk, který potřebuje pomoc.

* Kdo je návykovými nemocemi nejvíce ohrožen?
Míra náchylnosti lidí k různým typům závislosti se liší. Každý člověk reaguje na drogy různě. Nikdo si nemůže být jistý, že se mu experiment s drogou velmi nevymstí. Vliv má i dědičnost a ohroženou skupinou jsou děti a mladiství. Mladý člověk je nezkušený, touží po experimentech.

* Může mít na vznik závislosti i nějaká krizová situace?
Jsou základní faktory, které závislost ovlivňují: osobnost člověka, jeho vlastnosti, zájmy, vzdělání, jeho vzory, osobní cíle. Labilní jedinec bez produktivních zájmů, vzdělání a motivace vytvářet něco pozitivního, člověk, který se v životě zoufale nudí, je určitě náchylnější si drogu vzít. Na druhé straně to však není podmínka. K závislostí na psychoaktivní látce nebo škodlivé činnosti může dospět i člověk, který hledá únik ze situace, kdy si stanovil příliš vysoké cíle, jímž není schopen dostát, anebo někdo, kdo se dostal do nepříznivé situace vlivem životních okolností. Posledním z faktorů je droga sama.

* Jak k vám nemocní přicházejí? Je možné se rozhodnout, přijít a nechat se léčit?
Ne. Lidé se občas domnívají, že lze drogově závislého do naší léčebny takzvaně přivést z ulice. Do léčebny se ovšem lze dostat až v určité fázi léčby závislosti. Nelze se naším pacientem stát jinak, než že nemocný je doporučen lékařem či zdravotnickým zařízením. Jde o to, že drogově závislý musím předem projít stadiem, které nazýváme detoxikace.

* Kdo hradí léčebný pobyt v léčebně?
Je plně hrazen zdravotním pojištěním. Ale pojišťovny se snaží šetřit a mají snahu hradit jen to, co mají nasmlouváno. Pak přicházejí na řadu příspěvky sponzorů.

* Jen léčíte nebo se snažíte mladé lidi před tímto nebezpečím varovat?
Je lepší, hovoří-li o návykových nemocech se studenty či veřejností někdo, kdo má zkušenost s léčbou a ví, oč se jedná. Společnost se s drogami stále střetává, ale často není ochotna přiznat, že i alkohol a tabák, které toleruje, jsou silné psychoaktivní látky.